Západ začíná lovit pašeráky uprchlíků a zároveň ubezpečuje, že uprchlíky jimi transportované zvládne a zaopatří.
Takové paradoxy. Pašeráci jsou zlem, které uznávají jak občané EU, tak i jejich političtí představitelé. S křížkem po funuse se nyní údajně policie orientuje na tyto zločince a pokouší se eliminovat jejich činnost.
Na druhé straně jsou ale běženci, přepravovaní zlými pašeráky, ale ti již jsou, z pohledu evropských politiků, v kategorii „hodných“, o které se postaráme. Copak ti zlí pašeráci nacpali ty hodné běžence do lodí a ostatních dopravních prostředků násilím? Není to tak, že všemocná ruka trhu těm hajzlíkům pašerákům nabídla prostor k podnikání, a protože morálka je dávno zašlapána v hlubinách, jejich kšeftům se s požehnáním světa kombinovaným lhostejností parádně daří?
Europolitici si vykládají současné dějiny pouze tak, aby nemuseli připustit své blouznění, resp. zaprodanost. Ve skutečnosti je to tak, že státy, které otevřely náruč přílivu migrantů, vybídly i ty, kteří původně o žádné migraci neuvažovali, k masovým přesunům. Osudy těchto statisíců lidí jsou samozřejmě ukázkově dramatické a na jejich neštěstí se pseudohumanisté ukájejí – podívejte se na osud matky s x dětmi, na osud otce, který se snaží zabezpečit svojí rodinu - nekonečné blábláblá.
Dnešní nález udušených cca padesáti běženců v náklaďáku je pro evropské politiky výborný prostředek, jak se pokusit vydírat společnost. Chudáci se tam udusili, musíme se o všechny postarat. Udusili se tam proto, že jim Merkelová a spol. vzkázali, že Německo a celá ostatní Evropa pro ně chystá sociální programy – proto do toho chladírenského nákláďáku vlezli. Takže žádné kvóty, milánci, vy jste si je pozvali, vy si je užijte.
Z některých vyjádření evropských politiků plyne, že je již nejvyšší čas občanům zatnout tipec, že už té nespokojenosti lidí s tím, jak evropští politici hodlají zničit celou evropskou společnost, je příliš. Vypadá to, jako by již dumali nad tím, jak nastolit stanné právo na svobodné uvažování. Zakážeme vám myslet, jsme přece zvyklí na tupá stáda, kterým se nabulíkují polopravdy na nos a stane-li se, že se stádo vrhne do propasti, holt smůla.
Hurá, stáda se probouzejí, aktivizují, přemýšlejí a možná, možná se co nevidět hodně věcí změní
