Všechno omezíme, nejlépe zakážeme

V dílně ministra Němečka vyrobili skvost s podobě novely zákona o veřejném zdraví, který zakazuje nezletilým žákům používat chemikálie. A takový skvost je samozřejmě tak zářivý, že poslanci jen čumí a jednohlasně zákon odsouhlasí.

Ani odbornice na slovo vzatá, paní ministryně školství, s ním nemá problém, tedy až do té doby, co se v praxi ukáže, že se jedná o další paskvil.

Nezletilý žák je ve škole pod odborným dohledem, takže když postupuje při chemickém pokusu chybně, odborník zajistí korekci. Nezletilý žák, který nemá z chemickými reakcemi v rámci školní výuky žádnou zkušenost, bude výrazně nepozornější a také nezodpovědnější a v prostředí, kde není pod dohledem, se mohou dít velmi nebezpečné pokusy s velmi drastickými zdravotními následky. Pan Němeček však bude z obliga, to je asi nejdůležitější vzkaz této novely zákona.

Žijeme v místě a v době vysoké vzdělanosti, ale jako by to bylo jen o nějaké snobárně, která má přidanou hodnotu „lepší výdělek“. Vzdělaný pan ministr Němeček a jeho spolupracovníci, stejně tak i celá vláda a poslanci opomíjení to nejpodstatnější: mám geniální nápad a nyní je třeba zjistit a ověřit, jak moc je geniální, resp., zda to není obrovský omyl.

Demokracie tolik omílaná v sobě zahrnuje velkou dávku pokory před vědomostmi a zkušenostmi praktiků. Kdo toto nepochopí, nemá v demokratických strukturách moci co pohledávat