Sex, sex, sex, potírání studu

Výstižný symbol duality je tento kruh s černým a bílým polem, první se zárodkem bílého, druhý se zárodkem černého.

Téma sexu je už docela nudné, přesto pár vět, ke kterým mne motivoval článek Prague Pride 2014 pana Kvasničky.

Když se otevřely brány a na sex jsme začali nahlížet ve druhé polovině 20. století svobodně, bylo to fajn. Každá dobrá věc však sebou nese zárodek temnoty a ta už je tu delší dobu. Věci a události nejsou hezké nebo zajímavé, ale sexy nebo sexy nejsou. Slovní zásoba se nám smrskla na tupý výraz "sexy" a kdo ho používá, má své místo v davu, pokud u toho spiklenecky mrká, to místo je významnější. Studenti některých humanitních oborů si vybírají pro své bakalářské či magisterské práce témata o sexu, dělají průzkumy a jsou opojeni svou vědeckou erudicí. Máme sexuology, kteří médiím sdělují své teorie, marná sláva, je to snadná obživa. Máme koučku, která učí dámy šmajchlovat se se svým pánevním dnem. Stud je interpretován jako přežitek, to proto, aby klientů neubývalo. Pánové nakupují viagru či jiné podpůrné preparáty i s následným zdravotním rizikem, stařenky a staříci jsou přesvědčováni o zdraví sexu, a tak, kdo není ukotven, je ve vleku sexu, nikoliv svých potřeb.

Jsme velmi různí, od nymfomenek/nymfomanů až po asexuály a všichni máme stejné právo na optimální a nenátlakové prožívání svých dní, nikoliv jen ti, co jsou hodně cáklí sexem.

Co má člověk, který to téma neřeší? Je svobodný, rozvíjí se poznáním, je činorodý a nezávislý.

Co má člověk, který to téma řeší? Sex, strach z toho, že ho nemá dost, že si neužívá, tak, jak by měl. Z toho jednostranného zaměření má pak už jen zakrnělou mysl. A když je to mladý člověk, je to pro něho nesmírná tíže.

Proč je téma sexu tak životaschopné? Neznám žádné jiné téma, které by se tak dobře prodávalo. A lidé čekají na další a další odhalování tajemství, jenže, už je víceméně vše odhaleno. To je snad chvíle, kdy světlý zárodek tu temnotu pohltí, stud se navrátí na své nezastupitelné místo ... a ... objeví se jiné blbosti.