Šátky v Teplicích

Ve chvíli, kdy tisk upozornil na skutečnost, že v Teplicích skupují Arabové pozemky se záměrem vystavět na nich kolonii letních sídel, jsme všichni zpozorněli.

Tepličtí radní dnes uvažují o zákazu nošení šátků na území města. Větší část diskutujících s tímto návrhem souhlasí, menší část nikoliv. 

Jednoduché řešení je zákaz. Složité řešení je přijmutí problému a jeho řešení.

Složitější řešení má v sobě vždy prvek méně zřetelného časového horizontu, kdy bude patrný výsledek, jenže zásadní plus je v tom, že výsledek má šanci být trvalý.

Co mě napadá jako nezaujatou občanku pod označením složitější řešení? Například:

-  pozvánka arabské komunity na zajímavý  a arabskou kulturu nedehonestujídcí program, jehož součástí bude i kultivovaně podané vysvětlení našich zvyků (čistota na veřejném prostranství, zákonem daný klid, úcta k práci, kterou Arabové zcela stratili, protože pracovat nemusí, povinnost identifikovat se v případě chybného jednání, atd.). Seznámení komunity se sankcemi, které budou následovat, pokud nepříjmou pravidla hostitelské země.

-  přátelské chování vůči Arabům, kteří se chovají v souladu s příslušnými pravidly

-  zájem o jejich kulturu. Toto je asi velmi složité, protože Arabové jsou uzavření a brání se prolínání kultur, přesto práce i na tomto poli jednou přinese ovoce

-  v případě pokusu jedinců o výboje precisní a důsledné projednání přestupků a spravedlivé tresty

Vím, že mnozí z čtenářů decentně řečeno nesouhlasí. Největší problém vidím v lidech. Kde se najde dostatečný počet lidí, kteří si vezmou problém za své a rozhodnou se ho tvořivě a s nasazením řešit? Na druhé straně, zaměstnat 20 nezaměstnaných na programu "Arabové v Teplicích jsou za podmínek bezproblémového soužití vítáni" z fondů EU by stálo za zvážení. Jako vždy, to má smysl pouze tehdy, když se nebude jednat o bezduché vytvoření pracovních míst včetně dvou míst šéfů, tam je nejčastěji zakopaný pes a důvod k beznaději.