Cituji: „Velvyslanec Česka u NATO Jakub Landovský v rozhovoru pro Právo řekl, že situace v Iráku po zabití íránského generála Kásima Sulejmáního je vážná a že lze jen doufat, že nedojde k eskalaci dalšího napětí“
Co říkáte na to, že Američané v Iráku zabili íránského generála Kásima Sulejmáního?
Velvyslanec říká, že jsou všichni v pořádku. Je to odpověď na zadanou otázku?
Americká akce se nelíbí ani Íráncům, ani Iráčanům, kteří to považují za omezení jejich suverenity. Jak moc to podle vás vyhrotí už tak třeskutou situaci?
Prý všichni doufají, že nedojde k eskalaci dalšího napětí. Kdo je původcem tohoto napětí samozřejmě všichni víme, jsou jimi nezodpovědní američtí generálové, kteří konečně dostali po mnoha desetiletích půstu prostor k akci, že. A pro ně je vojenské pnutí tím nejrozkošnějším novoročním dárkem, tak dlouho se museli přece krotit…
A co situace v Lybii
Turecko schválilo vyslání svých vojáků do Lybie a nevíme, co se z toho vyvine. V EU se také neví, zda mají podporovat agresory či jejich nebezpečné protivníky
Co to znamená pro bezpečnost v Evropě?
Za provázky teď tahá Turecko, náš spojenec. Jestli mu nepůjdeme na ruku, v sázce je nekontrolovaný nárůst migrace
Turecko dalo NATO velkou ránu, když obsadilo příhraničí se Sýrií. Má z toho Aliance trauma?
Ne, ne, ne, přece jsme realizovali úspěšnou schůzku lídrů v Londýně a uvědomili jsme si, že chceme táhnout za jeden provaz (jako již dříve v historii, třeba v případě Mnichova či poválečného rozdělení Evropy)
Platí to, co o NATO řekl francouzský prezident Macron, že je ve stavu mozkové smrti, nebo slova britského premiéra Johnsona, že stále platí mušketýrské jeden za všechny a všichni za jednoho, která řekl po summitu NATO v Londýně?
Ale to neměl Macron vůbec říkat, jde přece o kolektivní bezpečnostní obranu. Co kdyby se loď na rozbouřeném moři převrhla, že. Co kdyby Turek se svým obrovským vojenským potenciálem, ke kterému jsme mu my všichni svými megazakázkami dopomohli, obrátil pozornost na naši kocábku?
Prezident Macron řekl několik důležitých otázek. Např. co by bylo, kdyby Turecko rozpoutalo konflikt se Sýrií. Šli bychom za něj bojovat podle článku pět?
Jasně, poslali bychom pěšáky hynout za naši, vlastně tureckou věc do Sýrie. Akorát se musíme popasovat s tím, abychom našli shodu na tom, kdo je terorista, protože se zatím terorismus nebral v potaz jako důvod k napadení.
Dokáže se NATO na něčem domluvit? Turecko má své zájmy, odlišné od ostatních. Pro Polsko je Rusko vážnou hrozbou, ale Paříž se chce s Moskvou více přátelit.
Podle Landovského je pro všechny spojence včetně Turecka členství výraznou bezpečnostní garancí v nepřehledném světě.
Konstatování na závěr: členské země NATO, především, Německo, Francie, USA a další se předháněly v soutěžích o vyzbrojování turecké armády. Dnes je Turecko v takové vojenské kondici, že nějaké NATO je pro něho na to, a tak si může diktovat cokoliv, co ho napadne a NATO možná ještě uspořádá nějakou konferenci, kde se všichni semknou a celý svět zradí, to je tak asi všechno, co od nich lze čekat.
Rozhovor s Jakubem Landovským viz https://www.novinky.cz/domaci/clanek/situace-je-vazna-snad-nedojde-k-eskalaci-rika-landovsky-40308841?dop-ab-variant=0&seq-no=1&source=hp&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null
