Romové opouštějí Prahu, ubožáci slaví sabat

Článek Romové opouštějí Prahu se zabývá podrobnostmi o důvodech ubývání Romů v Praze. Diskuse pod článkem je vizitkou zakomplexovaných lidiček, kteří si vydobývají uznání oblíbeným sportem, totiž kydáním hnoje na Romy či Cikány.

Kdo ví, zda následující řádky nejsou úplně zbytečné. Vždy, když natrefím na podobné výlevy, jako např.:

-     "Nu, konečně snad zase, bude v Praze blaze... http://gidnes.cz/u/disk/smile8.gif"

-     "Podle mě by už transporty neměly mít místo. Kdoví, kam ty Romy odvezou.  http://gidnes.cz/u/disk/smile7.gif",

uvědomuji si, že problém hlučných a nepořádných Romů je totožný s problémem agresivně smýšlejících bílých rasistů, jen projevy jsou trochu jiné. 

Není třeba rozebírat problémy, které soužití s mnohými Romy obnáší, je to všeobecně známý fakt. Bohužel, jak komunistická tak porevoluční éra od romské populace očekávala, že se bude sama od sebe chovat a myslet jako bílí. Dovede si bílá rasa představit, že je menšinová v romském prostředí a Cikáni budou od ní očekávat cikánské chování a myšlení? Jistěže to každý odmítne, ten jednoduchý bude navíc argumentovat tím, že náš způsob chování a myšlení je na vyšší úrovni. 

Cikánské děti, které se dostaly do dobré adoptivní péče v bílých rodinách, se převážně dobře asimilovaly do společnosti, i když i ony se setkávají s rasismem kvůli svému vzhledu. Někteří houževnatí Romové se začlenili do společnosti vlastním úsilím a inteligencí, pochopili pravidla hry a rozhodli se je přijmout.

Problémoví Romové jsou svéráz, lidé, kteří jsou bytostně propojeni se svobodou, hlučností, pospolitostí. Dětství prožili v cikánském středu a bylo jim v něm dobře, byli v něm doma. Tak, jak člověk prožije dětství a mládí, tak se téměř každý chová i v dospělém věku, cikán či gadžo. Pražští Romové dle výše uvedeného článku z 90% pracovali v továrnách a ve stavebnictví, ale poté, co byla tato výroba utlumena, byli první, kdo přišli o práci. Následovaly sprosté čachry s dekrety na jejich byty a jejich odsun do mimopražských ghet bez možnosti zaměstnání. Velcí hrdinové, lidé, kteří nedomýšlejí důsledky, se zaradovali, jak se nám Praha vyčistila. Tito lidé, kteří mají deficit zvážit, co každá změna přivodí, se nyní rozhořčují nad otřesným stavem cikánských ubytoven a slumů a všech projevů s tím souvisejících.

Za spoustu uplynulých desetiletí jsme nedokázali navázat přátelský kontakt s Cikány a naučit je, že přes pravidla o slušném soužití nejede vlak. Buď jsme je obdařili dávkami a jejich děti umístili do zvláštních škol, nebo, jako dnes, jsme se jich "zbavili" odsunem. Milí spoluobčané, problémy se vyřeší pouze tehdy, pokud se jim opravdu  věnujeme a všechny blechy vychytáme. Račte tedy uvažovat o tom, že když se nehodláte podílet na nápravě, alespoň podpořte ve svých myslích dobrou zprávu a obětavost těch, kteří se problému věnují.