Je soudné psát o lásce, když se aktuálně zabýváme tolika krizemi jak v naší zemi, tak na celém světě? Prostě to přišlo na pořad mého dne.
Vyrůstala jsem na románech klasiky i braků a lásku jsem dle nich chápala jako něco vznešeného a posvátného. Byl to krásný stav mysli očekávání úžasných zážitků. Romantická očekávání se sice rozplynula, ale láska přicházela vždy, když bylo otevřené srdce, a o tom chci napsat pár řádků.
Když je přívětivé počasí, jsme zdraví, daří se nám v díle, ale nejsme jím přetíženi, klape nám partnerství a netíží nás žádné velké starosti – dokážeme se usmívat, naslouchat druhým, pomoci kde je to třeba – dokážeme rozdávat nepodmíněnou lásku. Takový příznivý stav životních podmínek pro lásku je však velmi výjimečný a stává se zřídka, neb nás povětšinou trápí to i ono a pro lásku není mnoho prostoru. Jistě, erotika a sex si přirozeně své místo vydobudou, ale často jde jen o uspokojení fyzických potřeb a s láskou, ze které se tetelí srdce, to má pramálo společného.
Dnešní pádící životní styl, honba za dosažením všeho, politické a hospodářské manipulace v našem životním prostoru mají tendenci nás zrobotizovat do bezduchých uštvaných davů , které se občas společně rozvášní pro předem zinscenované procesy, pak vykonáme své fyzické potřeby a nakonec si naládujeme do hlav svoji potřebnou dávku iluzí.
Může se zdát, že láska je všechno, co je opravdové. Slunce a déšť jsou opravdové, šumění lesa a příboj moře jsou opravdové, tsunami, záplavy či požáry jsou také opravdové. Jsou součástí vesmírného dění a můžeme je označit možná za vesmírné projevy lásky, tj. projevy, kdy některé z nich nás utěšují a povzbuzují a jiné nás podněcují k ostražitosti a tvořivosti. Za vesmírné projevy lásky je však budeme vnímat pouze tehdy, když pro to otevřeme srdce - jinak to slunce zbytečně peče, déšť trvá dlouho, do lesa či na moře jdeme přece za zážitky a tsunami, záplavy či požáry jsou strašné události.
Přimlouvám se za to, abychom k sobě lásku připouštěli, ne o ní kecali. Zvědavost vrabčáka či zkoumavý pohled dítěte a k tomu naše otevřené srdce je zážitek lásky. Přátelský úsměv či gesto jsou příležitostmi k uvědomění si našich možností vychutnat si lásku. Okamžiky nabité událostmi plynou jeden za druhým a každý nabízí příležitost. Čím více lásky v nich prožijeme přijímáním a dáváním lásky, tím naplněnější budou naše životy.
