Pražská kavárna možná na ten czexit paradoxně dosáhne

Včera Nora Fridrichová, dnes Jan Švejnar se snaží nějak ovlivnit české občany, aby přestali strašit czexitem.

Jak se do něčeho obuje ta neslavná pražská kavárna, vesměs dojde ke zcela opačnému efektu, a to v případě czexitu by bylo hodně nešťastné. Ti troubové si pořád namlouvají, že když budou vůči populismu Pitómia používat populismus z brusele, že zvítězí. Efekt je ale takový, že lidé se zabejčí a odpor k té bandě náfuků vyjádří nerozvážným rozhodnutím.

Od pana Švejnara, ani z reportáže v nedělních 168-mi hodinách nevyplynul jediný podnět, který by naznačil, že v tom prohnilém Bruselu se začnou řešit věci od podlahy, že současné vládnoucí struktury půjdou od válu a že Unie se vrátí ke svým původním vizím fungování – do takové Unie jsme totiž vstupovali.

Pan Švejnar „věří“ že se budeme brzo přibližovat západu mnohem rychleji (https://zpravy.idnes.cz/diskuzni-porad-rozstrel-jan-svejnar-ekonom-prezidentska-volba-nizka-nezamestnanost-gop-/domaci.aspx?c=A180209_174722_domaci_lre ). Ve věcech víry se nemá nikdo ovlivňovat ani zesměšňovat, takže panu Švejnarovi pouze sděluji, že jeho západ mne děsí, stejně jako Putinův východ, Čiňanův Dálný východ či Kimova Severní Korea. My jsme střední Evropa a snad si zachováme i nadále její znaky, tj. i určitou zdravou míru skepse ke všemožných vábničkám, za kterými však téměř vždy stojí obchodní či strategické zájmy nějakých mocných. Paní Fridrichové zase sděluji, že její obava z ovlivnění našich občanů Okamurovými nesmysly odpovídá intelektuálnímu potenciálu pražské kavárny. Ten hoch se permanentně odrovnává sám a v poslední době na sobě pracuje opravdu tvrdě, a to i ve vysokých horečkách. Prosím a žádám pražskou kavárnu, aby tomu nechala volný průběh, protože v opačném případě lidé raději zapomenou na tu Pitómiovu chorobu a o czexit začnou opravdu usilovat.