Co je důsledkem razie proti fejkům?

Právě jsem se dočetla, že Německo prý inspirovalo autoritářské státy k masovému uvězňování novinářů kvůli „fake news“

V Německu platí, tuším od ledna 2018, nový zákon, na jehož základě hrozí sociálním sítím pokuta, pokud nebudou mazat nenávistné komentáře či pomluvy.

V článku https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/falesne-zpravy-fake-news-novinari-cenzura-autoritarske-staty-vezeni.A191216_181040_zahranicni_jhr uvádějí, kolik žurnalistů nyní vězní autoritářskými režimy (např. Čína 48, Turecko 47, Saúdská Arábie 26, Egypt 26, Eritrea 16, Vietnam 12, Írán 11, Rusko 7, Kamerun 7, Bahrajn 6, Ázerbájdžán 6).

Zamysleme se nad pomluvou, zamysleme se nad nenávistným komentářem, zda se dají tyto jevy jakkoliv vymýtit, přičemž si pod mýcením čehokoliv představuji sankční postup – když se ty nepodřídíš, zákon tě potrestá. Zamysleme se nad tím, zda pomluva a nenávistný komentář je něco, co je mimo standardní hnutí mysli člověka. Zamysleme se nad tím, zda je vůbec možné zakázat lidem jejich hnutí myslí, nebo zda se spíš nejedná o naprosto nesmyslný, až zrůdný nápad. Je možné lidem zakázat myslet, co jim na rozum přijde? Není snad normální napřít síly k tomu, aby lidé vnímali věci v kontextu, nelhat jim, neobluzovat je táranicemi, ale vést je k rozeznávání souvislostí, zušlechťovat jejich cit pro vnímání ostatních bytostí? Jistěže, cíl politiků je rychlý a snadný zisk moci a takový zákaz fake news je přímočarý způsob jak se k moci domoci, jenže politik nic nezmůže, když mu k tomu nepomohou nejrůznější dobrotrusi, aktivisté a samozřejmě na korouhvi se točící žurnalisté a ostatní světlonoši=Satani působící v médiích. V těch demagograciích, ve kterých se na západě pohybujeme, to ještě zvládáme, protože zatím jde např.v Německu „jen“ o pokuty, kdežto pohotoví autokrati se velmi pružně chytli německého modelu fejků a odpůrce svých režimů zavírají. Komu že to tito odpůrci režimů vděčí za své utrpení? No přece demokratickým vzorům ze západu.

Fejky jsou dvojí. První pramení z emocí, druhý je uměle vytvořený tak, aby vzbudil emoce. Uměle vytvářené fejky vznikají v natolik mocensky zajištěných strukturách, že jsou nevymýtitelné – jedna se podchytí a deset dalších automaticky vznikne. Nenávistné emoce jsou produktem frustrovaných jedinců. A tak by se mocní spíš měli zamyslet, jak těmto lidem pomoci, aby se nalezli v něčem jiném, než ve strachu z neznámého.

Pořád žijeme a asi ještě budeme dlouho žít ve světě, kde nejde o prožívání krásy života, ale o mocenský boj, kdo z koho. V takovém světě je v jedné chvíli nahoře ten, za chvíli onen, váhy se převažují na jednu vítěznou stranu, za chvíli na druhou a v danou chvíli se vítěz domnívá, že je jím navěky.  Uměle vytvářené fejky se velmi rychle staly běžným prostředkem ovlivňování myšlení jejich příjemců, a protože se vesměs jedná o přetahování sil na dvě strany, v určitou chvíli vítězí fejky jednoho, zanedlouho zase druhého soupeře.

Zákazy a sankce samozřejmě fungují k jakési regulaci tohoto nelaskavého světa. Představme si jiný, laskavý a vědomý svět. Myslíte, že by v něm byly zákazy a sankce potřebné? Myslíte, že duševně zdravý člověk má prvořadou potřebu pomlouvat a nenávidět někoho či něco, když o tom má podstatné a pravdivé informace? A když je má a na jejich základě obhajuje hodnoty, o které se nechce nechat připravit, pak přece nešíří fejky, ale bojuje za svoji budoucnost.

Určitě se mnohý čtenář setkal s podvodnými reklamami typu „kup si náš zázračný lektvar za 999 Kč, který je produktem dloholetých výzkumů Mudr.Judr.Pudr. Mizery, po kterém vykadíš rakovinu“ a nejeden vysolil i několikrát potřebnou částku podvodníkům, ale žádný fejkový zákon se takovým podvodům nevěnuje, protože tyto podvody nejsou součástí mocenských soubojů.

Co bych si tak přála v novém roce? Abychom žili vědomě, abychom tlačili k zodpovědnosti ty, co se nám jakkoliv vměšují do našich životů a nenechali se od nich chlácholit a uplácet koblihami nejrůznějšího kalibru. A určitě můžeme obvinit ty, co vymysleli a uplatňují sankce za fejky z hnutí mysli, za hlupáky a často i za darebáky. Prohibice nikdy nepřinesla lidstvu nápravu, pouze ti nejubožejší se díky ní stali ještě většími zoufalci.