Všechno naruby, i to křesťanství

Je důležité, jakou měl či má ten či onen sexuální orientaci? Pro povrchní lid je to zjevně ten nejdůležitější ukazatel, ale chraň bože, aby se stal terčem spekulací jejich idol.

Tedy z duchovního hlediska je mi dost odporné, když se kdokoliv hrabe v sexuální orientaci kohokoliv, aniž ten příslušný člověk má prostor se vyjádřit, že je za to rád, což je evidentně případ Netflixu, viz https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/netflix-prvni-pokuseni-krista-jezis-je-gay-brazilie-petice.A191217_144908_zahranicni_kha/diskuse. Jenže protože je už standard znesvěcovat cokoliv, ani ten příspěvek tzv. komedie o Kristově homosexualitě nepřekvapí.

Zajímá ještě vůbec někoho, co je Kristovo učení? Že je to návod, jak být slušný a zároveň prosperovat? Všechen ten balast svatosti, přitroublých tirád a církevních šaškáren je v podstatě ďáblovo dílo, protože odvádí pozornost od jádra velmi praktického návodu pro naplněný a šťastný život, který z Kristova učení plyne. Ta doba, ve které Kristus žil, byla evidentně hodně nabitá zkoumáním toho, co člověka obohacuje po stránce duchovní, na rozdíl od dneška, kdy se věnujeme především tomu, jak se obohacovat materiálně. Mysl člověka, který se odpoutá od každodenních starostí a v tichosti duše nebo ve společenství podobných hledačů a mudrců, je nepochybně otevřenější pro uchopování zákonů přírody a to dělal Kristus, stejně jako jiné světlé bytosti naší historie (namátkou Zarathuštra či Buddha).

Člověk je tvor vzpřímený a kdo má trochu páru o energetických centrech (čarách) ví, že centrum konzumu a sexuality je na dně pánve, tedy na nejnižší tělesné úrovni. Neznamená to, že je nepodstatné, ale znamená to, že souvisí především se živočišným přežíváním. Tato současná společnost se ovšem věnuje živočišnosti jako všeobsahující náplni lidského života a ostatní prvky, které jsou pro rozvoj osobnosti a rovnováhu podstatné, pomíjí. Vůle osobnosti, citové a mentální pochody, schopnost dávat a přijímat lásku, komunikace, intuice a vazba na duchovní síly je podle východních filozofií způsob, který vede ke schopnosti přijímat kosmické síly, kterých máme k dispozici nekonečné množství. Jenže, tato společnost se sytí nízkými pudy a tak na jedné straně vypisuje soutěž o nejvtipnější karikaturu na Mohameda (děsná sranda pro nemuslima) a na druhé straně se přehrabuje v Kristově sexualitě, tedy zcela zástupném a soukromém prvku jeho života.

Předpokládám, že jsme opravdu na dně a že dle principů jin-jang se nízkost zase začne transformovat v něco vyššího, už je opravdu načase.