Bezmoc vůči přivandrovalcům? Ani náhodou

Většinou všech vyjádření, které se týkají současného přílivu uprchlíků z rozvrácených zemí, ale nejen z nich, se jako červená nit line bezmoc.

Rakušané a Britové zavřeli hranice, Řekové a Italové i další státy tlačí na EU, aby urychlila proces přerozdělování uprchlíků do zemí, které jimi nejsou zahlcené. Je zjevné, že jsou tyto země v koncích a tak, jak si bezhlavě a nezodpovědně zavlekli do svých zemí cizí gastarbeitery a daňové plátce, tak očekávají, že oprávněně mají dopadnout i zatím nezamořené země.

Představitelé EU, kteří přerozdělování uprchlíků prosazují, jsou především reprezentanti zdegenerované šlechty. Lidé, kteří žijí pohádkové životy, nic a nikdo je nehoní, nikdo je nekontroluje, za nic osobně neodpovídají. Takový život v bavlnce však tyto lidi nijak nemotivuje k jakýmkoliv mentálním výkonům, a tak, shlédnou-li děsivé výjevy z uprchlických táborů podpořené reálnými daty o množství uprchlíků a o ekonomických potížích s tím spojených, žádné optimální řešení nehledají, jen sklapnou kramfleky a vydírají další země poukazováním na pseudohumanitu.

Každý normální člověk, který se musí ohánět, který je ve stresu, aby nepochybil a aby uživil ty, kteří jsou na něm závislí, velmi dobře ví, že si někdy může pozvat hosty a může jim zajistit po omezenou dobu příjemné chvíle, ale také ví, jak dlouho může návštěvu hostit, aniž by se sebezničil. Jindy si do rodiny pozve placeného pomocníka, pak však kontroluje jeho práci a v případě neplnění dohodnutých podmínek pomocníka odkráčí. Nastane-li situace, že sousedovi odnese vichřice střechu nad hlavou, stane se nám hostem i tenkrát, když žádné prostředky nejsou připraveny. Nebude-li však soused řešit opravu své střechy a pokusí se jen bezpracně využít pohodlí v našem domě, bude mít smůlu.

Toto  jsou tři  jednoduché a zároveň základní vztahy k hostům, pomocníkům a postiženým. Vím, v jaké míře mohu hostit, vím co má odvést ten, koho zaměstnám a podpořím člověka v nouzi, než si opraví střechu.

Pronásledovaní uprchlíci jsou za určitých okolností hosty ostatního světa a zároveň lidé v nouzi. Země, ve kterých se uprchlíci shromažďují, pro ně hledají dočasná obydlí, zaopatřují jim stravu, snad i poskytují základní lékařskou péči a Evropská unie těmto zemím přispívá finančními prostředky. To podstatné však Evropská unie zcela opomíjí. Byť je svět globalizovaný a všichni mají možnost jednat se všemi, oficiálně nejsou pravdivě definovány příčiny celého současného exodu. Nejsou-li definovány příčiny, nelze ani najít řešení (s nemocemi těla i duše je to stejné), jen se flikují ty nejkřiklavější projevy.

Pak ale je tu ještě zásadní skupina nepronásledovaných uprchlíků a to, že je EU přijímá, je hanebnost jak na vlastních evropských zemích, tak na zemích, ze kterých ti zdatní a práceschopní lidé jsou. Je nanejvýš sprosté slyšet od nejrůznějších představitelů různých zemí, včetně té naší, že máme zájem přijímat především vzdělance a pracanty. Chudým zemím ty bohaté za pět prstů vykrádají přírodní bohatství a ještě si brousí zuby na jejich elitu. Pak se ale nikdo nemůže divit, když jim tam zbývají pouze fanatičtí hrdlořezové a věci se dějí tak, jak se dějí.

Na euroflákače bych dočasně poslala pana Kalouska vybaveného pořádným bejkovcem, aby je všechny "profackoval". Peněz se tam točí zbůhdarma tolik, že jeden zírá. Za prvé je nutno pojmenovat příčiny, kterými jsou především nemístné politické zasahování do afrického kontinentu, ropné pakty se Saudy a následný stupidní multikulturní fašismus. Za druhé a za další bez upřednostnění pořadí: všeobecné vyhlášení stopky k přijímání uprchlíků všemi evropskými zeměmi tak, aby se to všichni ekonomiční uprchlíci dozvěděli a na cesty se nechystali. Zároveň provozování nezbytných uprchlických táborů pro pronásledované. Za třetí ekonomická a logistická podpora těch muslimů a Afričanů, kteří mají vztah ke svým rodným zemím, přejí se vrátit domů a budovat si v nich své domovy. Za čtvrté tlak na přehodnocení podivných vztahů se Saudy, ropa, neropa. Za páté tlak na USA, aby zkrotli a začali si vážit ostatního světa nikoliv jako svého zdroje, ale jako svých partnerů. Za šesté vypráskání převaděčů (těžký oříšek). Za sedmé smysluplná - nikoliv formální - osvěta v chudých zemích ve věci optimální porodnosti. Za osmé zrušení muslimských škol i jiných proislámských výsad v zemích EU, tento krok by výrazně přispěl k vážení muslimů, zda v Evropě ano či ne. A spoustu dalších věcí, o kterých vědí jiní.