Když povodně zasáhly loni v květnu a červnu severní Moravu a Slezsko a další regiony Střední Evropy, vyžádaly si nejenom lidské oběti a zranění, ale také škody na majetku.
Voda coby největší živel, před kterým člověk často bohužel ani nemůže utéct, tehdy krutým způsobem připravila řadu lidí o přístřeší i majetky v miliardových hodnotách. A právě na takovéto situace se svou pomocí pamatuje i Evropská unie, která má zřízen Fond solidarity, který je určen k využití finančních prostředků na krytí škod způsobených přírodními katastrofami.
Evropský parlament proto počátkem dubna projednal návrh a rozhodl o uvolnění částky 182,4 milionů euro z Fondu solidarity EU na pomoc po záplavách z roku 2010 v České republice, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Částka z této pomoci určená České republice činí 5,1 mil. Euro, tedy přibližně 125 milionů korun.
Samotné rozhodnutí se však neobešlo bez komplikací. Vzhledem k tomu, že celková výše škod byla odhadnuta na o něco málo více než pět miliard korun, což představuje méně než 0,6 % českého HDP, nejednalo se podle evropské legislativy o „závažnou přírodní katastrofu“, u níž je pomoc z Fondu solidarity prakticky samozřejmostí. V případě České republiky proto naše vláda musela žádat o výjimku opírající se o čl. 2 odst. 2 příslušného nařízení Rady k Fondu solidarity, tedy o to, že naše území bylo zasaženo stejnou živelnou událostí jako sousední Polsko, kde byly její následky mnohem ničivější. A právě s udělením této výjimky musel souhlasit jak Evropský parlament, tak Rada. Pozitivní roli v této věci sehrál zejména předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, který navštívil zasažené moravské území a osobně podpořil pomoc pro Českou republiku.
Druhou komplikací byl způsob financování, který navrhly členské státy. Většina poslanců byla totiž přesvědčena o tom, že by Rada měla přijmout návrh Komise a doplnit do Fondu solidarity "nové peníze", což je přístup, který byl dohodnut v průběhu loňské diskuse o rozpočtu. Rada však přidat platby odmítla a 15. března navrhla zavést "zápornou rezervu", která by na konci roku mohla být vykryta z nevyčerpaných peněz z jiných rozpočtových položek. Nakonec poslanci drtivou většinou 647 hlasů byli pro uvolnění částek, protože nechtěli připustit, aby se potenciální příjemci pomoci stali obětí institucionální bitvy mezi Radou a Evropským parlamentem. Také obce a města v postižených územích se tak konečně mohou dočkat dlouho slibované podpory.
Ing. Oldřich Vlasák
Předseda Svazu měst a obcí ČR
Poslanec Evropského parlamentu
