Přelet Phu Quoc - Saigon
Výhled z hotelové restaurace
Přinesli nám jídlo a začali jsme hodovat - zase nějaké chobotničky, rýži a speciální zeleninu. Jedli jsme asi 5 minut, objednali si další dva Saigony a najednou nám volají z recepce, že na nás čeká plný mikrobus lidí a že máme jít..:-) Tak jsme do sebe pod tlakem nacpali ještě nějaké chobotnice, vzal jsem si lahev Saigona do ruky a vyrazili jsme. V autě seděli již staří známí z výletů. Překvapilo mě, že ten vietnamský Amík z Kalifornie tam žije už 20 let, má pas USA a anglicky mluví úplně zoufale. Relativně dobře rozumí, ale jinak je to hrůza. No na letišti nás hromadně odbavuje další delegátka cestovky. Po odbavení zavazadel jsem zjistil, že mi v příruční tašce zůstala kovová placatka plná slivky. No tak nic, dali jsme si s Kimi 2 poslední hlty a byli jsme smíření, že zbytek si tam ochutnají místní celníci. Tak jsem položil mojí tašku s placatkou na pás, ten projel rentgenem, ten zapípal, zablikal, celník na to kouká a........ a já si vzal moje zavazadlo a pokračoval k letadlu..:-) :-) No ještě, že nejsem terorista...:-) Tak jsme se pěkně smáli, jak jsme na ty celníky vyzráli. Dali jsme si v kavárně to jejich studený kafe a džus. Najednou slyším, že žádají paní Vu Kim Hanh, (bývalé jméno mojí drahé...) aby se neprodleně dostavila k odbavení zavazadel... No tak jsme si říikali - průšvih, určitě si to přehráli a teď nás tady budou vyšetřovat. No šel jsem tam s ní, ale ten celník mě vypakoval, že jen Kimi. Asi za 15 přišla a smála se... tak to bylo dobrý. Jak jsem totiž včera psal o továrně na Nuoc Mam na ostrově Phu Quoc - slíbil jsem Petrovi Valhovi - tímto ho také zdravíme do Čech - že mu přivezu tu nejlepší nuoc mam z Vietnamu. Tak jsme v tý továrně koupili tu nejlepší co tam měli a voni furt, že to nemůžeme koupit, že nás s tím nepustí do letadla. Tak jsme na ně pekli, mysleli jsme si, že myslí jako do příručního zavazadla, ale oni mysleli i do báglů....:-) Přivolali si tedy Kim k odbavení a řekli jí, že má v báglu nuoc mam a že to musí vyndat...:-) nechápu, jak to mohli poznat - vedle nuoc mam tam máme ještě plastovou lahev slivky a ta je nezaujala..:-) No nic, museli jsme ji tam nechat - ale neboj Petře - prej ji maj i v Hanoi, tak o ni nepřijdeš..:-) Když se jich Kimi vyptávala, proč to nemůžeme mít v báglu, tak řekli, že kdyby to prasklo při letu, tak by to letadlo hrozně smrdělo a voni by to museli nákladně čistit a odsmraďovat..:-) :-) :-) no každopádně, zase dobrá akce po dlouhý době..:-) Výbušnina v mojí placatce jim nevadila, ale nuoc mam - to je jinej kalibr...:-)
Pak už jsme se nalodili a jak jsem minule psal, že motorákem je to stejný jak normálním letadlem, tak teď jsem seděl přímo u vrtule a už si to nemyslím...:-) Resp. start a další tak 3 min je něco hroznýho - vůbec jsem neslyšel sám sebe mluvit, potom najednou to ustalo - tak nevim co to bylo, ale bylo to hrozný..:-) Jinak zase, let ok. V Saigonu jsme si chtěli vzít taxíka, ale najednou tady bylo milion zájemců a jen milion mínus deset taxiků, takže jsme čekali ve frontě. Najednou se objevil takovej maník v stejnokroji a už nás vedl někam na parkoviště. Musím říct, že to měli dobře zmáknutý. Byl to jeden z náhončích od taxislužby, jeden vyndával kufry, druhej svolával svoje taxíky, třetí odvážel ty vozíky na kufry a ani jsme se nenadáli, už před náma stál volnej taxík. Fakt dobrý. Cestou do hotelu Kimi rozmlouvala s tím řidičem - tak prý průměrný plat Vietnamce je cca 2 000 000 VND (asi něco přes 100 USD) za měsíc. V Saigonu on má prý 4 000 000 VND. Říkal, že i když vydělává celá rodina, tak ten život je dost těžkej - čemuž při těch cenách v Saigonu věřím. Byl takovej ochotnej a povídavej, tak mu Kimi dala nějaký ty dongy navíc.
Trochu jsme odpočinuli a Kimi pak zavolala sestřence a jely se podívat, odkud se odjíždí do Da Latu - horské město severně od Saigonu. Kimi nám tam rezervovala na příští týden dvě jízdenky. Za každýho 160 000 VND. Prý 7 hodin jízdy s přestávkou na oběd...:-) Když se vrátila, zašli jsme na večeři na trh naproti našeho hotelu. No nic moc - dal jsem si nudle s krabem a nebylo to zas tak dobrý. Stálo to ale jen 40 000 VND, tak co by člověk chtěl... K tomu jsme dali dva Saigony a vyrazili jsme se projít. Cestou jsem si dal ještě čerstvě nalisovanou šťávu z cukrové třtiny - ta mi opravdu chutná, je to osvěžující. Prošli jsme se, nakoupili nějakou vodu, sušenky a ovoce na zítřejší cestu. Zítra máme být v 7:45 opět u cestovní kanceláře An Travel odkud odjíždíme k deltě řeky Mekong. Ta je naštěstí tak 10 minut chůze od hotelu, tak ani nemusíme brát taxík. Měli bychom se vrátit pozítří v 18:00. Tak dáme preventivního paňáka na dobrou noc a zítra hurá na Mekong.
Fotografie : http://mudrolin.rajce.idnes.cz/9.4._Phu_Quoc_Saigon/
Oldřich Štěpánek
Gili Ayer - opravdový ráj Indonésie
Ráno jsme podle instrukcí byli v 8:30 připraveni po snídani k odjezdu na Gili Ayer. Měl nás vyzvednout chlapík od Mr. Hardyho. Nikdo nikde, jen parta Amíků, kteří si dali snídani před Rinjani trekem. Bolely nás nohy tak, že jsme sotva chodili. Amíci zmerčili, že Rinjani asi máme za sebou, tak začali vyzvídat. Hrozně se divili, že nahoře je dost zima a že v kraťasech to rozhodně nebude žádný med. Nakonec z nich vylezlo, že jim nikdo nic neřekl a že mají jen věci na pláž..:-) No začali být dost nerudní na svého průvodce, načež je uklidnil, že hned další zastávka je u obchodu, kde vše můžou dokoupit..:-) No zajímavá obchodní taktika..:-) Určitě z majitele obchodu něco kápne, ale chudáci ti Amíci. Náš chlapík furt nikde. Zašel jsem za Holanďanem, jestli nemá číslo na Mr. Hardyho. Tak mu zavolal a že prý jeho člověk za chvíli dorazí. No nakonec jsme čekali až do 10:00, než se objevil. Objednal nám koňský povoz a odvezl do přístaviště. Tam nám koupil 2 lístky na veřejnou loď na Gili Ayer – mimochodem tuším 8 000 IDR za jednoho. Funguje to tam tak, že když je dostatek lidí a nákladu na loď, tak vyrazí. Naštěstí nás bylo už dost, takže asi za 10 min jsme se nalodili. Cesta trvala cca 10 minut, bylo to kousek. Jakmile jsme vystoupili, hned byl u nás chumel náhončích nabízejících „transport“ koníkem s povozem. My ale vyrazli pěšky podél pláže.
Oldřich Štěpánek
Výstup na Rinjani - drsný indonéský trek
Ráno jsme vstali už v 8:00, dali si snídani a už nás vezl chlapík na motorce k přístavišti rychlých lodí. Tam jsme se asi s půlhodinovým zpožděním nalodili a vyrazili. Loď vypadala docela dobře, nově. Byla narvaná do posledního místa. Když jsme vyrazili, zapnul jsem GPS na mobilu. Zajímalo mne, kolik tedy „fast boat“ vlastně jede. Tak co jsem sledoval, jela maximálně 50km/h, což na loď je asi dost..:-) Za hodinu a čtvrt jsme dorazili do přístavu Senggigi na Lomboku. Tam už na nás čekal smluvený řidič s nápisem „Olda“..:-) Došli jsme k autu a vyrazili. Řidič byl v pohodě. Zastavil nám, když jsme chtěli fotit, vyprávěl nám, co kde je a kde se co staví a tak. Pak jsme cestou viděli perlovou farmu a Kimíček asi chtěla doplnit svoji sbírku či co, tak jsme se tam zajeli podívat. Perly měli hezké, ale ne úplně černé, tak nakonec nic nevybrala.
Oldřich Štěpánek
Mount Ijen - peklo sirného dolu
Ráno opět v 3:30 budíček, sbalili jsme všechny věci, jelikož na hotel se už vracet nebudeme. Byla pro nás připravená balíčková snídaně a kafe. Tak jsme něco dali do žaludku a vyrazili jsme. Asi po hodině jízdy jsme přijeli k úpatí Mt. Ijen. Byla ještě tma, takže jsme nasadili čelovky a vyrazili. Čekal nás asi hodinový výšlap k vyrcholku kráteru. Cestou nahoru už jsme potkávali první nosiče síry. Ijen je totiž známá hlavně pro důl na surovou síru, který se nachází u sopečného jezera. Viděl jsem už několik dokumentů v ČR o těchto nosičích. Jejich náklad je cca 80 kg síry a tu musejí přímo z dolu dostat na vrchol kráteru a poté ještě sejít dolů ze sopky. Toto prý absolvují 2-3x denně. No ukrutná práce a jen za pár babek.
Oldřich Štěpánek
Mount Bromo - nejznámější sopka Jávy
Ráno jsme vstali v 7:00, zabalili věci a šli na snídani. V 8:00 nás měl vyzvednout minibus a měli jsme vyrazit na náš třídenní trip. V pohodě snídáme a najednou v 7:30 už u nás stojí náš řidič. Že prej odjezd je v 7:30..:-) No, trochu nám to asi popletli v té agentuře. No nic, tak že prý vyzvednou ještě nějaké hosty a zastaví se za chvíli. Tak jsme do sebe naházeli tousty a kafe a po chvíli jsme už nastupovali do našeho vozítka. Bylo už narvaný turistama - resp. byl to minivan, takže vzadu bylo už asi 10 lidí. Jediná volná místa byla vedle řidiče. Usadili jsme se a vyrazili. Pásy nebyly k dispozici, tak jsme si připadali každých 5 minut jako kamikadze. Ale asi po hodině jsme si na tu jejich zběsilou jízdu v protisměru zvykli a už ji ani nevnímali. Dle itineráře nás dnes čeká 10 hodin jízdy. Jedeme z Yogyakarty až k úpatí Mount Bromo.
Oldřich Štěpánek
Borobudur a Prambanan - rovníkové památky UNESCO
Ráno jsme vstávali už v 3:30, sbalili si věci a v 4:00 už nás vyzvedával přímo spolumajitel Rumah travel – sympatický Holanďan a jeho zřejmě partnerka z Indonésie, která hovořila anglicky. Za 15 min jsme nabrali ještě jeden pár z Holandska a vyrazili jsme. Většina těchto výletů míří na svítání slunce na Borobudur, nicméně my jsme vyrazili na vyhlídku naproti sopce Merapi. Dorážíme tam asi kolem 5:00. Jsme tam sami, je to taková malá vesnička. Před námi se rozprostírá nádherný pohled do údolí, kde vzadu se tyčí dvě sopky – jedna z nich je Merapi. Pod nimi v mlžném oparu prosvítá džungle.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...