Mai Chau - Son La, 180 km horským terénem s deštivým závěrem
náše provizorní sušička na hotelu v Son La
Trochu jsme se zdrželi, takže vyrážíme až v 10:00. Do zastávky, kde se chceme naobědvat - Son La, je to 180 km. Tak vyrážíme. Cesta opět krásná. Všude stejná dřevněná obydlí, v jakých jsme bydleli. Cestou nám co chvíli vleze do cesty stádo krav, nebo stádo vodních buvolů, takže člověk musí dávat dost pozor. Potkáváme již první příslušníky horských kmenů. Jsou to hlavně Černí Hmongové. Cesta samá zatáčka, člověk musí být opravdu ostražitý. Každou chvíli je z ničeho nic na silnici díra jak kolo od traktoru. Začínám děkovat za rozhodnutí vzít si crossku. Velké tlumiče spolehlivě tlumí většinu nárazů. Kimíček v roli hlavního fotografa a kameramana fotí jako o závod. Blížíme se k Son La a mně už je jasné, že do Dien Bien Phu dnes nedojedeme. Před námi je totiž rozsáhlé pohoří do půlky ponořené v černých mracích. Začíná malinko pršet. Vytahujeme naše pláštěnky a jedeme dál. Posledních 40 km neprší ani neleje, ale je neskutečná průtrž mračen. Všechny díry na silnici se rázem plní vodou, po asfaltu teče proudem voda, v zatáčkách jde motorka do smyku. Na silnicích je totiž všude prach a rudá hlína – to v kombinaci s deštěm = super kluziště. Promočení na kost dorážíme do Son La.
Chvíli hledáme ubytování. Nakonec jsme zapadli do jednoho hotelu. 200 000 VND za pokoj, tak to berem. Celí promočení jdeme na pokoj, svlékáme si vše a já vyrábím provizorní sušičku prádla. Na normální věšák věším boty, džíny, trika atd. a instaluji to pod větrák. Ten je naštěstí všude na hotelech. Pouštím ho na plné pecky a klimatizaci nastavuji na 30 stupňů. Oblékáme zbytky suchého oblečení a vyrážíme na oběd. Průtrž mračen však nepřestává. Zahaleni do pláštěnek se prodíráme prázdnými ulicemi Son La, jdeme uprostřed ulice, která t.č. více připomíná tekoucí potok. Nakonec narážíme na jednu restauraci, která vypadá docela OK.
Vcházíme dovnitř a tam u TV chrápají 4 maníci. Tak Kimi je budí, ať nám jdou připravit oběd..:-) Holt siestu tady drží všichni. Oběd byl opravdu výborný. Navíc trochu polevil ten déšť. Po obědě jsme se šli projít po městě. No co vám budu říkat – prostě pr..l světa. Je to město, kde všichni turisti pouze přespí na hotelu při cestě z Ha Noi do Dien Bien Phu. Nic tu nikde není. Sedáme do jedné na oko lepší kavárny. Kimi poprosila o menu, tak prej menu nemaj, že máme říct, co chceme..:-) no dali jsme kafe. Docela ok, ale vietnamský, tzn. sladký..:-) Pak jdeme na hotel, chystám se psát blog a ouvej – náš netbook začal stávkovat. No pěkný…:-/ Přitom byl zabalen do igelitky a ještě do pouzdra. Mokrý nebyl 100%, tak nevim. No nic, musíme počkat do Čech a reklamovat to. Nicméně tzn., že nemůžu dát fotky z Ha Long Bay na net, jsou uvězněny v počítači. Tak kdo by měl zájem, snad tam budou do 14ti dnů od návratu do Čech.
Chvíli relaxujeme na pokoji, stále prší, pak vyrážíme na večeři. Našli jsme jednu, která vypadala slušně. Objednali jsme nějaké specialitky, bylo to ok, ale na Son La dosti drahé. Stálo to 350 000 VND. Po večeři jsme šli rovnou na hotel vymýšlet varianty tras, kdyby stále takhle pršelo. Zavolali jsme ještě taťkovi Kimi, aby nám zjistil předpověď počasí. Taťka je vystudovaný meteorolog a dříve pracoval jako vedoucí výzkumu na meteorologickém ústavu v Ha Noi. Tak se připojil na jejich stránky a vyzjistil co a jak a pak nám zavolal. V Son La bude prý pršet stále, ale v Lai Chau, kam míříme, by mělo být sucho. Taky nám řekl, že včera bylo v Lai Chau zemětřesení o síle 4,2 Richterovy škály..:-) No tsunami v horách nehrozí, tak uvidíme. Každopárně budíka máme na 6:00 a pak se rozhodneme dle počasí.
Závěr : Cesta z Mai Chau do Son La byla relativně obtížná. Četnost serpentin je velká a jedná se už o dost horský terén, nicméně asfaltka je až na malé úseky všude. Je to cca 180km, zvládli jsme to asi za 3 a půl hodiny. Za deště je však tento úsek dost nebezpečný, hlavně pro méně zkušené jezdce. Také si člověk musí dát velký pozor na neočekávatelné díry v silnici (za deště vypadají jako malé loužičky, ale taky můžou být půl metru hluboké..:-/) a volně pobíhající dobytek po vozovce - hlavně v zatáčkách v horách..:-). Jinak krajina je krásná, řekl bych lepší než cesta do Mai Chau. Skůtr bych ale nedoporučoval, i když domorodci to krosí i na tom, ale ti nejedou tak daleko a když se jim něco rozbije, maj to domů pár kiláků, narozdíl od nás..:-) Crosska je určitě dobrá volba na tuto cestu.
Fotografie : http://mudrolin.rajce.idnes.cz/28.4._Mai_Chau_-_Son_La/
Oldřich Štěpánek
Gili Ayer - opravdový ráj Indonésie
Ráno jsme podle instrukcí byli v 8:30 připraveni po snídani k odjezdu na Gili Ayer. Měl nás vyzvednout chlapík od Mr. Hardyho. Nikdo nikde, jen parta Amíků, kteří si dali snídani před Rinjani trekem. Bolely nás nohy tak, že jsme sotva chodili. Amíci zmerčili, že Rinjani asi máme za sebou, tak začali vyzvídat. Hrozně se divili, že nahoře je dost zima a že v kraťasech to rozhodně nebude žádný med. Nakonec z nich vylezlo, že jim nikdo nic neřekl a že mají jen věci na pláž..:-) No začali být dost nerudní na svého průvodce, načež je uklidnil, že hned další zastávka je u obchodu, kde vše můžou dokoupit..:-) No zajímavá obchodní taktika..:-) Určitě z majitele obchodu něco kápne, ale chudáci ti Amíci. Náš chlapík furt nikde. Zašel jsem za Holanďanem, jestli nemá číslo na Mr. Hardyho. Tak mu zavolal a že prý jeho člověk za chvíli dorazí. No nakonec jsme čekali až do 10:00, než se objevil. Objednal nám koňský povoz a odvezl do přístaviště. Tam nám koupil 2 lístky na veřejnou loď na Gili Ayer – mimochodem tuším 8 000 IDR za jednoho. Funguje to tam tak, že když je dostatek lidí a nákladu na loď, tak vyrazí. Naštěstí nás bylo už dost, takže asi za 10 min jsme se nalodili. Cesta trvala cca 10 minut, bylo to kousek. Jakmile jsme vystoupili, hned byl u nás chumel náhončích nabízejících „transport“ koníkem s povozem. My ale vyrazli pěšky podél pláže.
Oldřich Štěpánek
Výstup na Rinjani - drsný indonéský trek
Ráno jsme vstali už v 8:00, dali si snídani a už nás vezl chlapík na motorce k přístavišti rychlých lodí. Tam jsme se asi s půlhodinovým zpožděním nalodili a vyrazili. Loď vypadala docela dobře, nově. Byla narvaná do posledního místa. Když jsme vyrazili, zapnul jsem GPS na mobilu. Zajímalo mne, kolik tedy „fast boat“ vlastně jede. Tak co jsem sledoval, jela maximálně 50km/h, což na loď je asi dost..:-) Za hodinu a čtvrt jsme dorazili do přístavu Senggigi na Lomboku. Tam už na nás čekal smluvený řidič s nápisem „Olda“..:-) Došli jsme k autu a vyrazili. Řidič byl v pohodě. Zastavil nám, když jsme chtěli fotit, vyprávěl nám, co kde je a kde se co staví a tak. Pak jsme cestou viděli perlovou farmu a Kimíček asi chtěla doplnit svoji sbírku či co, tak jsme se tam zajeli podívat. Perly měli hezké, ale ne úplně černé, tak nakonec nic nevybrala.
Oldřich Štěpánek
Mount Ijen - peklo sirného dolu
Ráno opět v 3:30 budíček, sbalili jsme všechny věci, jelikož na hotel se už vracet nebudeme. Byla pro nás připravená balíčková snídaně a kafe. Tak jsme něco dali do žaludku a vyrazili jsme. Asi po hodině jízdy jsme přijeli k úpatí Mt. Ijen. Byla ještě tma, takže jsme nasadili čelovky a vyrazili. Čekal nás asi hodinový výšlap k vyrcholku kráteru. Cestou nahoru už jsme potkávali první nosiče síry. Ijen je totiž známá hlavně pro důl na surovou síru, který se nachází u sopečného jezera. Viděl jsem už několik dokumentů v ČR o těchto nosičích. Jejich náklad je cca 80 kg síry a tu musejí přímo z dolu dostat na vrchol kráteru a poté ještě sejít dolů ze sopky. Toto prý absolvují 2-3x denně. No ukrutná práce a jen za pár babek.
Oldřich Štěpánek
Mount Bromo - nejznámější sopka Jávy
Ráno jsme vstali v 7:00, zabalili věci a šli na snídani. V 8:00 nás měl vyzvednout minibus a měli jsme vyrazit na náš třídenní trip. V pohodě snídáme a najednou v 7:30 už u nás stojí náš řidič. Že prej odjezd je v 7:30..:-) No, trochu nám to asi popletli v té agentuře. No nic, tak že prý vyzvednou ještě nějaké hosty a zastaví se za chvíli. Tak jsme do sebe naházeli tousty a kafe a po chvíli jsme už nastupovali do našeho vozítka. Bylo už narvaný turistama - resp. byl to minivan, takže vzadu bylo už asi 10 lidí. Jediná volná místa byla vedle řidiče. Usadili jsme se a vyrazili. Pásy nebyly k dispozici, tak jsme si připadali každých 5 minut jako kamikadze. Ale asi po hodině jsme si na tu jejich zběsilou jízdu v protisměru zvykli a už ji ani nevnímali. Dle itineráře nás dnes čeká 10 hodin jízdy. Jedeme z Yogyakarty až k úpatí Mount Bromo.
Oldřich Štěpánek
Borobudur a Prambanan - rovníkové památky UNESCO
Ráno jsme vstávali už v 3:30, sbalili si věci a v 4:00 už nás vyzvedával přímo spolumajitel Rumah travel – sympatický Holanďan a jeho zřejmě partnerka z Indonésie, která hovořila anglicky. Za 15 min jsme nabrali ještě jeden pár z Holandska a vyrazili jsme. Většina těchto výletů míří na svítání slunce na Borobudur, nicméně my jsme vyrazili na vyhlídku naproti sopce Merapi. Dorážíme tam asi kolem 5:00. Jsme tam sami, je to taková malá vesnička. Před námi se rozprostírá nádherný pohled do údolí, kde vzadu se tyčí dvě sopky – jedna z nich je Merapi. Pod nimi v mlžném oparu prosvítá džungle.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Prodej stavebního pozemku se stavebním povolením v obci Hraběšice
Hraběšice, okres Šumperk
2 890 000 Kč