Jeden z blogů popisuje skepsi nad euroskeptiky kritizujícími povinnost vyměnit klasické žárovky za energeticky úspornější halogenové. Jenže nic není tak jednoznačné a tak i logické názory našeho největšího ekonoma posledních staletí Kalouska, nejsou po řádném zamyšlení tak jednoznačně pravdivé.
Není všechno zlato, co se třpytí, a to platí i pro světlo. Chrání nás ozonová vrstva, a přesto každý z nás ví, co znamená na naše zdraví přemíra slunění, pro někoho i s neodvratným smrtelným poučením. Přesto vražedné záření bylo údajně u kolébky vzniku života, protože naučilo dvoušroubovicové páry thyminu v DNA reagovat tak, aby nakonec dokázaly přežít a dovolilo na této planetě život, přestože před tím stále jen zabíjelo.
Elektromagnetický smog má dnes vlivem technického pokroku tak velké hodnoty, že vědci musí být europoslanci umlčováni za jakoukoliv cenu. Nikdo nesmí zjišťovat, co provádí celá a úplná škála vyzařovaných frekvenčních kmitů s rezonujícími částečkami našich tělesných orgánů. Čím kratší vlnová délka, tím menší částečka je rezonancí rozkmitána. Rezonance je shoda kmitočtu vlastních kmitů soustavy (rezonátorů) s kmitočtem zdroje, např. rezonance mechanická, akustická, elektromagnetická a magnetická. I když se jedná u úsporných žárovek o slabé záření, dlouhodobé působení je určitě zdravotně závadné.
Před 25 lety začaly spolužákovi najednou padat vlasy a hledali jsme příčinu. Pravděpodobným důvodem byl přestup z jedné konstrukční kanceláře do druhé, kde měl nad rýsovacím prknem zářivky. Po dvou letech odešel, vlasy mu přestaly padat, ale za 13 let potom zemřel na rakovinu. Jestli důvodem jeho předčasného úmrtí byla ta zářivka, vegetariánství, nebo přílišná snaha žít zdravě, mi stále zůstane nezodpovězenou otázkou.
Konec populárních, levných, žravých a více tepla než světla produkujících žárovek by se nestal bez jasné vůle zástupců unijních zemí. Nás nevyjímaje. Úspory, kterých lze dosáhnout využitím úsporných žárovek (v řádu až 60-80%), jsou nejsnáze dosažitelnými úsporami elektřiny. A promítají se do toho, že je možno spálit méně uhlí a stavět méně elektráren. Jenže spotřeba elektřiny na svícení je jenom 5 procent a k zateplení v zimě se beztak musí topit a proto se může po sečtení všech pro a proti dá mluvit o maximální úspoře sotva dvou procent, ale za cenu zvýšeného zdravotního rizika. Musíme být ochotni na tuto úsporu přistoupit, protože nám to europoslanci nařídili?
Jak funguje klasická žárovka? Průchodem elektrického proudu se wolframové vlákno rozžhaví a vydává světlo (a taky teplo). Žárovka svítí celým spektrem různých vlnových délek nejvíce intenzivní jsou pásma od UV, přes viditelné světlo až po infračervené záření (IR) vlnění. Záření s délkou vlny mezi 400 a 800 nm vnímá lidské oko jako viditelné světlo.
Jak funguje úsporná zářivka? Střídavé napětí 240V vstupující do úsporné žárovky/výbojky je usměrněno diodovým můstkem na stejnosměrný, multivibrátorem je následně rozkmitáno na frekvenci 10-200kHz tak aby vysokofrekvenčním transformátorem byl přeměněno na žádané napětí. Po této přípravě je proud zaveden do nizkotlaké trubice ve které je pod nízkým tlakem směs ionizovaných plynů (typicky argon) podporovaných párami toxické rtuti. Pokud proud prochází tímto plynem, tak plyn svítí hlavně v neviditelném spektru a vydává UV záření. Toto UV záření dopadá na luminofor, což je speciálně namíchaná směs, která obsahuje prvky tzv. “vzácných zemin” (toxické prvky). Tato směs prvků mění UV záření na světelný tok různých barev. Tedy svítí mimo jiné i modře, červeně, zeleně. Vhodnou kombinaci prvků v luminoforu se dosáhne vzájemné souhry jednotlivých barev tak, že svítí “bíle”.
Pro informaci viditelné světlo je v rozměrech mikrometrů (miliontin metru) a UV záření nanometrů (miliardtin metru) a v těchto velikostech je dobré si představit buňky a jejich malé částečky, z kterých se skládá například i naše DNA. Záření UVB (od 280 do 315 nm) je zhoubné pro živé organismy. Jeho energie je schopná rozkládat nebo narušovat bílkoviny nebo jiné životně důležité organické sloučeniny s vážnými následky pro metabolismus postihnutého jedince, nebo (je-li zasažena DNA) vedoucí ke vzniku rakoviny. UVC Je nejtvrdší UV záření – jeho vlnová délka je nižší než 280 nm. Toto záření je jedním ze dvou způsobů vzniku ozónu – při dopadu na dvojatomární molekulu kyslíku jí toto záření dodá energii pro vznik ozónu, který je touto reakcí absorbován. Jinak řečeno, plynný kyslík je významný inhibitor dopadu UVC záření na zemský povrch. Záření UVC je prokazatelně zhoubné (karcinogenní) pro živé organismy. Na rozdíl od UVB, které dokáže proniknout jen několika vrstvami buněk, je penetrace UVC pletivy a tkáněmi živých organismů poměrně větší. Toto UV záření již začíná být ionizující. UV záření se používá ke sterilizaci a těžko si představit že vraždí jen nepřítele a naše dobré buňky uctivě vynechává.
Podle expertů z Pittsburské univerzity v USA je jasné, že určitý stupeň ultrafialového záření úsporné žárovky vydávají. Je to jejich přirozenost. V těchto žárovkách září elektrony, procházející zředěnými plyny. Výsledkem je sice jen málo viditelného světla a hodně ultrafialového záření, ale i to se ale nakonec v povlaku trubice mění na paprsky, které lidské oko vnímá v podobě světla. Vydávané záření ze žárovek je dokonce ještě menší než z běžného slunečního svitu.
Na skutečnou nevýhodu úsporných žárovek přišli britští inženýři z Institutu strojírenství a technologie. Podle jejich studie svítivost žárovek časem klesá a během několika let životnosti mohou pozbýt až 40 procent jasu. „I kvalitní úsporná žárovka za 8000 hodin své životnosti ztratí 20 procent jasu a levnější žárovky až dvakrát více. Problém ještě zhoršuje to, že někteří výrobci nadhodnocují světelný výkon svých produktů,“ píše se ve zprávě.
Problémem úsporných žárovek může být nejen teoretický, ale i velice praktický - obsahují některé toxické prvky, především rtuť. Vždyť průměrný obsah je neuvěřitelných 5 mg na jednu úspornou žárovku. Úsporné žárovky totiž svítí díky tomu, že vydávají elektrické výboje do plynu rtuti. A teď pozor, takové množství, které obsahuje jedna úsporná žárovka, může znečistit až 10 000 litrů pitné vody.
Výzkumem byla zjištěna děsivá informace. Pouze 40 % úsporných žárovek je tříděno. Do životního prostředí se tak dostávají stovky tun rtuti ročně. Pokud ji omylem vyhodíme do směsného odpadu, hrozí nám pokuta až 20 000 korun.
Někteří odborníci v této souvislosti zmiňují negativní dopad „zářivkového“ světla na lidi postižené například lupénkou, epilepsií či depresemi. „Při špatném zacházení mohou úsporné zářivky urychlit nástup civilizačních chorob – nemocí krevního oběhu, cukrovky, ale také zvýšit riziko rakoviny prostaty,“uvedl v rozhovoru pro německý list Osnabrücker Zeitung lékař Alexander Wunsche, podle kterého mají zářivky negativní vliv na hormonální režim lidského organismu.
Francouzská novinářka Annie Lobé se zabývá otázkou zdravotní nezávadnosti úsporných žárovek. Uvádí, že na Novém Zélandu právě nový ministr pro energetiku zrušil zákon o povinném užívání těchto "úsporek". Annie ve videu ukazuje měření elektromagnetické radiace Gaussovým měřidlem na obyčejné a úsporné žárovce. Rozsvícená běžná žárovka nevydává žádné záření. Úsporná žárovka vydává záření 25 mG. Annie provedla měření mnoha úsporných žárovek, s výsledky od 10 do 200 mG. Ukazuje, že dle zprávy WHO (Světová zdravotnická organizace) patří elektromagnetické záření mezi možné karcinogeny.
Dále tyto žárovky vyzařují i radiofrekvence, a to až 200 V/m. Uzákoněná norma ve Francii je přitom 27 V/m, Takže tyto žárovky vlastně nesplňují zákon. (Požadavek vědecké studie Bioinitiative je pouhých 0,6 V/m.) Annie uvádí příklad z ostrova Guadeloupe, kde v rámci úspory energie byla v roce 2000 provedena rozsáhlá kampaň, na jejímž základě se téměř všechny domácnosti vybavily úspornými žárovkami. V roce 2009 měla Guadeloupe nejvyšší výskyt rakoviny prostaty na celém světě. Annie vyslovuje hypotézu, že na tom mají vinu právě ony žárovky.
Video obsahuje dále informace o tzv. mikrovlnném syndromu - ozáření postihuje prakticky všechny tělesné systémy, zejména mozek. Ve Francii má mobil 6,3% dětí mezi 8-10 rokem a 25% dětí mezi 10-13 rokem. 90% mládeže se nikdy neodlučuje od svého mobilu, ani v noci. Mládež nedodržuje zdravotní pravidla o užívání mobilů (ve Francii se doporučuje telefonovat nejdéle 6 minut, celkem denně 20 minut.)
Páry, uvolněné při prasknutí kompaktní zářivky se mohou usadit například v kobercích a množství rtuti ve vzduchu pak platné normy mnohonásobně převyšuje i po několika týdnech. Studie EU pak uvádí, že pouze kolem 5% prodaných kompaktních zářivek je zlikvidováno správným postupem. Kam se poděje zbylých 95%, není příliš jasné. Tvrzení, že většina rtuti z nich skončí v ovzduší, zemi či vodě je jistotou. Ostatní svinstva, použitá v řídící elektronice a fosforeskující vrstvě na povrchu trubice jsou už jen detail.
Životnost kompaktní zářivky je druhým z hlavních parametrů, kterými se jejich zastánci ohání při jejich prosazování. Typické kompaktní zářivky mají udávanou životnost mezi 5 a 10 tisíci hodin, což je výrazně více, než obyčejné žárovky za pár korun, které mají typicky životnost mezi 800 a 2000 hodinami. O čem už výrobci kompaktních zářivek nemluví tak často, je to, že tato hodnota platí pro nepřetržitý provoz. Při zapínání dochází k úbytku materiálu elektrod a někdy i velmi výraznému snižování životnosti. Pokud se bude kompaktní zářivka rozsvěcet pouze na 5 minut, může se její životnost zkrátit i o 90% a jsme u žárovek obyčejných. Životnosti, blízké té deklarované, kompaktní zářivky dosahují, pouze, je-li pracovní cyklus delší, než přibližně 10 až 15 minut. To vše pochopitelně pouze při vhodné teplotě - při použití při nízkých teplotách (nevytápěné místnosti, venku) se životnost dále zkracuje. Nicméně již nyní je jasné, že úsporné žárovky jsou jen stupínkem k dalším typům osvětlení. Zvláště slibně se v tomto ohledu jeví technologie LED. Tento typ osvětlení není v současnosti zrovna nejlevnější a i jejich výkony jsou malé, ale odhady technologů jsou v tomto ohledu optimistické – cena LED diod bude výrazně klesat.
