Začnou být původci globálního oteplování odměňováni

finanční podporou a ne trestáni pokutami? Již jako dítě jsem se děsil z příchodu doby ledové, která měla s určitostí dříve nebo později přijít, jestli ji skutečně naše generace zažije, ale vědci nedovedli nikdy přesně určit.

Není člověka, který by nevěděl o tom, že v 15. a 17. století bylo u nás silné ochlazení, které někdy zase ne může, ale musí přijít. Tehdy se celé Grónsko pokrylo ledem, alpské ledovce se zvětšily, v zimě zamrzaly všechny řeky a v létě to také nestálo za nic. Ochlazení byla třeba pro Evropu doslova decimující, počet obyvatel se výrazně snížil, severské státy byly nuceny putovat se zbraní na jih. Z tohoto pohledu je naopak zajímavé si přečíst podrobně dějiny Tibeťanů. Oni v minulosti nejdříve sami a pak za pomocí spřátelených Mongolů dobývali jak Čínu, tak Indii, v Číně vydrželi, ale z Indie se raději vždy dobrovolně stáhli kvůli velkým vedrům.

U nás to zatím vypadá stále na oteplování, ale v celku se severní polokoule včetně USA a Ruska potýkala s krutými mrazy a sněhovými bouřemi. Vědci na základě podobnosti s historickými zkušenostmi předvídají nástup minimálně malé doby ledové, která by nás mohla zasáhnout už za několik desítek let. Vědci mají několik variant teplotních cyklů, které vycházejí ze statistik a jejich délka je 24, 25 a 26 let. Někdy jejich poslední předpovědi začátku toho kterého cyklu nevycházely, ale jejich určitost je zaručena. Například profesorka Žarkovová z University Northumbria zjistila, že asi za 15 let Slunce a jeho magnetického pole čeká výrazný propad aktivity. Je to běžný jev, je pravidelný a matematicky lze tyto stavy využít k předpovědi kolísání teplot až s 97 procentní určitostí. Čím je na Slunci méně skvrn, tím je jeho aktivita menší a vydává do okolí méně energie. V současné době počet skvrn na něm čím dál tím více klesá, proto je nutné očekávat menší dobu ledovou. Z radioaktivních izotopů, které se nalezly na Zemi, se dá zjistit, že sluneční aktivita a kosmické záření kolísalo. Každých dvě stě roků přichází dlouhodobý pokles sluneční aktivity a to většinou menší, někdy i větší. Poslední minimum tu bylo právě před dvěma sty lety, proto nedivme se těmto předpovědím. Vzniká paradox, na jedné straně se svět děsí globálního oteplování, na druhé straně si slunce dělá své oddychové období a naši politici a ekologové budou muset zvážit své nástroje ovládání lidstva a hledat jiné strašáky. V boji proti oteplování nám pravděpodobně bezplatně pomůže sluníčko, emise skleníkových plynů nám pouze bude pouze zkracovat život, západoevropská civilizace bude žádat o klimatologický azyl v afrických zemích a nás Čechy tam k příbuzným nepustí, protože tam žádné nebudeme mít. Zemljanky jsou ale hodně odolné zimě, navíc jsou vyzkoušené. Závěr bloku naznačuje jen jednu z mála reálných variant onoho globálního oteplování naruby.