Na světě je nyní 7,2 miliard obyvatel a z toho jsou asi 3,2 miliardy věřících v jednoho Boha. Tvoří je 1,2 miliardy katolíků, asi 0,3 miliardy protestantů, 0,25 miliardy pravoslavných, 1,5 miliardy muslimů a židů je jen 14 milionů. Ostatní lidé jsou nevěřící, nebo věřící ateistickým způsobem jako u Indických náboženství (1,5 miliard) a východoasijských náboženství (0,5 miliardy).
Čtyři miliardy lidí této planety jsou nevěřící a přitom neexistuje stát, který by byl stoprocentně ateistický. Českým státem proběhly všechny křesťanské víry, snad právě proto byl poučen z přechodových let více než okolní země a z toho důvodu je neobvykle ateistický. Snad právě proto jsme nejvíce tolerantní k židům, kteří jsou tímto jediným Bohem určeni vládnout. Přitom právě židů je výrazně nejmenší počet, přesto mají být podle starého zákona vůdci všeho dění na této planetě. Proto byli a jsou dodnes cílem nevyřčené nenávisti katolíků, protestantů, muslimů a pravoslavných. Uznání palestinského státu Švédskem bude následováno Velkou Británií, Francií a určitě i Německem. Toto dění vyzdvihující muslimský stát nad izraelský je pro nás tak nelogické a nikdo nám to ani není schopen logicky vysvětlit.
V minulosti protestanti, katolíci a muslimové bojovali mezi sebou ve velkých bitvách. Každý z nich v malém měřítku však souvisle bojoval se svými židy jakýmsi domácím způsobem, byli totiž rozseti do všech koutů světa a vlastní stát v podstatě neměli. V myslích věřících obyvatel vyspělých evropských států je zakořeněné nespravedlivé Bohem určené vládnutí židů, proto přijímání muslimů do svých zemí v minulosti i dnes nepůsobí u nich tak velkou aversi, jakou vyvolává u nás. Prorok Abrahám a prorok Mojžíš se domluvili s Bohem o vůdčí jedinečnosti a dostali příslib, že jim bude jednou seslán mesiáš. Židé dodnes na něj čekají, katolíci za něj uznali Ježíše a muslimové Muhammada, se kterým se Bůh domlouval přes archanděla Gabriela. Otázka, jestli má u nich někdo pravdu, není až tak nejpodstatnější, důležitá je otázka, zda vůbec někdo z nich má pravdu. U nás bude odpor k přílivu islámistů z pochopitelných důvodů větší, protože je zde daleko největší počet ateistů a nemáme potřebu živit odpůrce židů.
Nový zákon neuznávají židé a muslimové, Starý zákon ctí židé, katolíci, protestanti a pravoslavní. Muslimové uznávají Nový zákon v podobě Koránu, starý zákon nectí, ale protože z nějaké minulosti museli vycházet, některé osobnosti z vyprávění a z původních náboženství přijímali jako reálně existující. Všichni věřící i ateisté si ale uvědomují, že skutečně ti židé mají abnormálně velké přednosti ve vědě, politice, bankovnictví i v řízení států. Jako by jim skutečně dal Bůh mimořádné přednosti a ty ostatní jen nechal jim sloužit. Tato představa tíží všechny věřící, nesmí se o tom mluvit a v podstatě to nesmí ani nikdo přiznat, přestože je to napsáno v bibli. Není divu, že Halík bude podporovat příliv muslimů do naší země, vždyť to jsou věřící ve stejného Boha, kterému je třeba sloužit a kterého je nutné poslouchat. Pouze upozornil na jejich poněkud agresivnější chování, které je však dovolené Koránem. Tato kniha nebyla napsána přímo Muhammadem, který byl duchovním, politickým a vojenským představitelem, ale pozdějšími příznivci.
Většina evropských válek v minulosti měla náboženský podtext. Ta poslední a nejhorší si dala za úkol vyvražďovat právě židy. Dříve se katolická a protestanská víra chtěla prosadit celosvětově v podobě náboženských misí vedených silou, svatými válkami a podobně. Dnes se tato taktika začíná prosazovat v té mladší muslimské verzi Boží víry. Skutečně věřící ví, že Bůh ho za jeho činy pochválí a bude upřednostňovat v blahobytném věčném životě, který bude následovat po jeho odvážné smrti. V těchto záležitostech je skutečně nevěřící rozumnější a svůj život v nějakém atentátu tak lehce neobětuje.
