Pelta s Damkovou získali objektivního rozhodčího přesto, že sami věří českým arbitrům. My televizní odborníci na fotbal však dobře vidíme a víme, na čí straně jsou naši rozhodčí.
Není třeba si myslet, že jsou podplaceni, rozhodující je přirozené psychické ovlivnění. Každý sudí je člověk, který má k jednomu, nebo druhému mužstvu jistý vztah, Především pak ví, že píská na hřišti, kde diváci jsou z velké většiny fandové místního klubu. Nejvíce určující je ale účast Sparty, především pak jsou-li jako domácí mužstvo. Nejvíce fanoušků v naší malé republice fandí právě tomuto mužstvu, proto je také nejvíce sledované. Vždy si říkám, že takový zápas neznámého vesnického mužstva v Hodkovičkách se Spartou je pro rozhodčího záležitost sledování chyb vesnických hráčů a promíjení faulů sparťanů, vlastně si ani takové jednání sám neuvědomí. Pamatuji si, jak asi před dvaceti lety rozhodčí nastavoval hru do desáté minuty, dokud Sparta nedala rozhodující gól a poté ihned zápas ukončil. V nynějším zápase Sparty s Plzní by náš rozhodčí klidně dokázal zapískat minimálně jednu penaltu proti hostům a při trošce svévolnějšího přístupu dokonce dvě. Určitě tam byly asi čtyři okamžiky volných kopů z nebezpečné vzdálenosti, které by naši rozhodčí nařídili proti Plzni a diváci by toto rozhodnutí dokonce odměnili potleskem. Je potřebné si uvědomit, kolik posledních zápasů rozhodlo nespravedlivých a nafilmovaných zákroků ve prospěch slavnějších mužstev, především pak domácích. Ani sám rozhodčí si neuvědomuje, jak jej jeho přirozená psychika ovládá. To samozřejmě neplatí jenom pro sudího, takové neobjektivní posuzování máme i my fanouškové a hospodští experti, navíc máme k dispozici objektivní a tolik záměrně zavrhované televizní záznamy. V poslední době stále více platí, že není ani tak důležitý um mužstev, ale výkon rozhodčího, ten určí, kdo vyhraje. I na důležitých mezinárodních zápasech je poměrně často k vidění důležitost rozhodčích, mnohdy nezáleží vůbec na výkonu toho kterého mužstva, o výsledku nakonec rozhodne sudí. Dá se tedy s jistotou tvrdit, že Pelta s Damkovou v tomto zápase zařídili porážku Sparty tím, že přivolali objektivního rozhodčího, jinak by pochopitelně vyhrála, nebo minimálně remízovala, tak jako vždy, Sparta.
Na závěr je dobré si uvědomit, že dnešní nejslavnější mužstva stojí pouze na penězích a v podstatě vlastní výchova hráčů je vhodná již jen pro nemajetné kluby. Zajímavé by bylo třeba sledovat vesnický manšaft z Hodkoviček, který by měl od nějakého šejka peněz tolik, že by za něj mohl hrát Messi, Neymar, Ronaldo, Roben atd.? Byly by Hodkovičky slavné jako Barcelona a díval by se na ně celý svět až do okamžiku vítězství v Lize mistrů? Kam by se třeba Barcelona dostala bez Messiho? Jak by dopadla Sparta, kdyby za ni tento hráč kopal? Otazníkem je i důležitost trenéra, ony slavné fotbalisty v Hodkovičkách by třeba vedl jeden z hospodských teoretiků, a nejslavnější trenér světa by vedl vesnické amatéry. Ani není třeba dlouze uvažovat, důležitost trenéra by byla velmi rychle vyřešena. Ovšem sudí by dokázal i tento nepoměr rozhodnout dle vlastního uvážení třebaže s rizikem, že by v dalších třech kolech nepískal. Asi jsem nepopsal nic nového, určitě tyto úvahy proběhly hlavou každého fanouška fotbalu, především toho co nikdy tento nejoblíbenější sport neměl čas osobně provozovat, ale přesto jej má rád.
