Padla facka a co dál?
Písemná omluva matce, čtyřtisícová pokuta za přestupek na městské části, lítost a ztráta vnitřního klidu. Po pěti měsících od události se navíc rozbíhá v místním zastupitelstvu jednání o odvolání ředitele z funkce. Žáky, jejich rodiče, učitele i zastupitele celá kauza rozděluje na dva tábory, napětí roste, klid nemá nikdo.
Vede se disputace o razanci pohlavku, nezvladatelnosti dnešních dětí, o pedagogických kvalitách a manažerských zásluhách ředitele, o přiměřenosti nebo nepřiměřenosti represe vůči němu. Vyjadřují se odborníci, zástupci různých skupin, podepisují se petice. V zápase o odvolání nebo setrvání ředitele ve funkci je skryt názorový souboj o to, zda žáky BÍT či NEBÍT.
Kauza se čtrnáct dní propírá v médiích, až to ředitel vzdá a sám na svou funkci rezignuje. Jeho příznivci si tak potvrzují, že je mládež čím dál hůř zvladatelná a taky si může čím dál víc vůči učitelům dovolit. Navíc ji v tom podporují rodiče, kteří děti takhle rozmazlili.
Zastánci udeřeného chlapce mají nejspíš pocit zadostiučinění a dopadu spravedlnosti. Kauza končí, oba názorové tábory mohou čekat v zákopech svých postojů na jiný pohlavek někde jinde, aby se do sebe mohly znovu pustit.
Zaujmout nějaký postoj pokládám za normální, ale zůstat jen u něj, pro mě věc nikam neposouvá.
Z pohledu lektora komunikace jde o klasický karambol, který má jasně čitelnou strukturu. Půjdu-li po příběhu, pak ředitel opouští třídu, aby řešil rvačku v jídelně. Už tato událost může být v jeho náročném dni významným stresorem, který rozdmýchává jeho emoce a zvyšuje vnitřní napětí. S ním se vrací i do třídy, kde někteří žáci nepracují, jak by měli. Jeho rozčilení může narůstat ještě víc.
Chce žáky přimět k práci, ale volí nešťastný způsob, kdy k nim vyšle urážku: „Nechovejte se jako blbci.“ Sám si možná uleví, ale staví tak oslovené žáky okamžitě proti sobě a reakce jednoho z nich na sebe nenechává čekat. Třídou zazní: „Od tebe to sedí.“, o což si ředitel svým jednáním jednoznačně řekl. A neomlouvá ho, že tak jednal v roli ředitele ani to, že mluvil k žákům.
Na druhou stranu nárok bránit svou důstojnost má každý bez ohledu na věk nebo roli, v níž se právě nachází. To, že se někdo útoku postaví a někdo ne, je další věc.
Následující průběh je už jen dovršením konfliktu. Ředitel si bere žákovu reakci jako záminku k fyzickému útoku, kterým si ulevuje od přebytečného napětí a snaží se potvrdit svou otřesenou mocenskou pozici. To vše nejspíš bez toho, že by si to uvědomoval. A také s pocitem, že na to má právo.
Ač s jeho jednáním, které pokládám za chybu, nesouhlasím, neodsuzuji ho. Vnímám ho svým způsobem jako „oběť“ několika souběžně působících faktorů. Může to být pracovní přetížení, nashromážděné osobní problémy, momentální zdravotní indispozice,…
Především je pro mě ale celý konflikt ukázkou absence komunikačních a sociálních dovedností na straně ředitele.
Neví nebo si neuvědomuje, že je ve vleku emocí a neumí s tím pracovat. Zaujímá k žákům mocenský postoj a komunikuje tak, že sám vyvolá konflikt, kterým si kompenzuje svůj stav. Pokouší se prosadit své potřeby útokem na pocit vlastní hodnoty žáků.
To může být momentálně účinný postup, ale dlouhodobě to destruuje jak vztahy, tak autoritu toho, kdo takto jedná. A pokud uvádím v předchozí větě, že to „může být“ účinný postup, pak se ukazuje, že v tomto případě to byl postup velmi kontraproduktivní.
Soud nad chybujícím patří těm, kterým se odpovídá ze své práce. Za sebe se ale ptám, proč mu zmíněné komunikační a sociální dovednosti chybí? Měl příležitost se jim učit? Kdy a kde? A pokud se jim neučil při přípravě na své povolání, kdy a jak mu dali nebo dají jeho zaměstnavatelé příležitost si je doplnit? To je to, co mi v celém příběhu hrubě chybí.
Když udělá dělník ve výrobní firmě chybu a vyrobí zmetek nebo dokonce poškodí stroj, snaží se jeho nadřízení přijít na to, proč k chybě došlo. Pokud se ukáže, že dotyčnému chybí potřebné dovednosti, zajistí mu trénink, aby je nabyl. (Nevyjímám z toho, že může být za chybu nějak sankcionován.)
Teprve když se ukáže, že pracovník potřebné dovednosti nabýt nechce nebo nedokáže, hledá se jeho další zařazení, případně ukončení pracovního poměru. A stejně tak by to podle mého mělo být i v tomto příběhu.
V médiích jsem si ale nikde nepřečetl, že by zřizovatel, společně se školní inspekcí nechali ověřit sociální a komunikační dovedností vyučujících v dané škole. Ani to, že by navrhli jejich případné doplnění a trénink.
Nemá-li se napříště vést planý souboj postojů nad tím zda BÍT či NEBÍT, je třeba změnit situaci již na začátku. Uměním a užíváním efektivní partnerské komunikace.
P.S. : Myslím si, že by se radovat neměli ani ti, kdo drželi v příběhu palce onomu žákovi. Přestože byl obětí, ani on situaci úplně nezvládl. Pokud by se ve škole učil principům komunikace a sám tak měl dostatečné sociální dovednosti, nenechal by se ředitelovým útokem k odvetě vyprovokovat. Když už by ke konfliktu přeci jen došlo, dokázal by přijmout ředitelovu omluvu a odpustit mu. K tomu by ale potřeboval mít se od koho takovým dovednostem učit.
Jak si stojí v komunikačních a sociálních dovednostech lidé,
kteří pracují s vašimi dětmi?
A jak si stojí vaše děti? Měly by se učit těmto dovednostem cíleně ve škole nebo jim má stačit to, co si přinesou z rodiny a odpozorují kolem sebe?
A co my, ostatní dospělí?
Zdeněk Okleštěk
Pitný režim aneb vyčůrej se, pozor, teď!
"Janičko, pojď se napít, už jsi dlouho nepila. Děti, pojďte sem, musíte se napít. To nevadí, že nemáte žízeň. Každý aspoň půl sklenky. Je třeba dodržovat pitný režim!“ A současně s tím: „Věrko, pojď se vyčůrat. Rostíku, kdy si čůral? Nepotřebuješ čůrat? To nevadí, že nechceš. Pojď to aspoň zkusit.“ Taky to kolem sebe slyšíte tak často? Kolem doplňování a vylučování tekutin dětmi děláme zbytečný a navíc škodlivý humbuk.
Zdeněk Okleštěk
"Za maminku, za babičku,..." aneb tanečky kolem jídla.
S tatínkem Václavem jsme hledali příčinu toho, proč je Klárka tak tvrdohlavá, proč má tendenci neustále rodičům vzdorovat a bojovat s nimi. Jen tak mezi řečí mi Václav popsal situaci, kdy byla podle něj Klárka naopak velmi hodná a dalo se s ní domluvit. Chtěl přijít na to, v čem byl princip úspěšné dohody, aby ho mohl uplatňovat i do budoucna. A tak vyprávěl:
Zdeněk Okleštěk
Tohle ti miláčku podepsat nemůžu
Při nedávné on-line konzultaci jsme s rodiči druháka Vojty hledali důvody, proč se synovi přestává dařit ve škole. Příčin jsme objevili víc, ale jedna věc mi v našem rozhovoru výrazně „zazvonila“ a tak bych se s vámi o ni rád podělil.
Zdeněk Okleštěk
... a nad nočníčkem se vznášel advent
Na kurzech a přednáškách zadávám dospělým, aby pozorovali a hlavně poslouchali ostatní kolem sebe v situacích, do nichž nejsou sami zapojeni a učili se tak vnímat, co se vlastně mezi námi a dětmi v komunikaci děje. Jaký přístup k nim máme nebo jaký postoj k nim zaujímáme a co to způsobuje. Sám jsem byl včera svědkem takové drobné příhody.
Zdeněk Okleštěk
Jak pan učitel vtipně učil šikaně a rasismu
Vyprávěla mi kamarádka příběh se začátkem školního roku. Devítiletá dcera se jí vrátila ze školy a už mezi dveřmi se honem honem potřebovala svěřit. „Mami, víš co to je? Je to žlutý a běhá to po poli?“ „Netuším“ odvětila kamarádka. „Číňan, co běhá po minovým poli. Ha, ha, ha.“ završila dcera a hned přidává: „A co tohle: Běhalo to po poli a už to není vidět?“. Dám se poddat. „Přeci ten Číňan už tu minu našel. Ha, ha, ha.“ triumfovala dcera. „To nám dneska vyprávěl o hodině náš tělocvikář. Ještě jsme necvičili a on nám celou hoďku vyprávěl samý takový srandy.“
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Metro D mění Krč. Místo chátrajícího nádraží vznikne stanice nad rybníkem
Osobní vlaky tu stále zastavují, stará nádražní budova už ale dosloužila. V okolí železniční...
Praha má po 70 letech nový hřbitov. Lidem připomíná lodní okénka nebo jaderný reaktor
Kulaté otvory ve vysokých betonových zdech připomínají lodní kajuty, někomu možná i jaderný...
Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?
Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...
Bro, kámo, reálně jakoby. Česko zaplavili brokolíci, poznáte je po vlasech i slovníku
Kudrnatá hříva jako růžička brokolice, prošívaná bunda, tenisky a slovník plný výrazů jako „bro“,...
Zoo Dvůr Králové v neděli ukáže vzácného medojeda a uspořádá jarmark
Safari Park Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku v neděli 22. listopadu poprvé veřejnosti představí...
Primátorem Chomutova zvolili zastupitelé Radka Vyšína (ANO)
Primátorem Chomutova dnes zastupitelé zvolili Radka Vyšína (ANO). V čele města vystřídal...
Tábor představil první soubornou nahrávku klavírního díla Oskara Nedbala
Tábor představil první soubornou nahrávku klavírního díla skladatele a táborského rodáka Oskara...
Co s přečtenými knihami? Přineste je na univerzitu, pomohou dobré věci
Srdce za knihu. Tak se jmenuje dobročinná sbírka, kterou vyhlásila již posedmé Akademická knihovna...

Soutěž s Philips Sonicare: Zuby jako ze žurnálu? Pravidla, která by mělo znát každé dítě
Zdravé zuby nejsou jen o tom, jak často navštívíte zubaře. Vaše dítě by si mělo vytvořit správné návyky ideálně už od malička. V našem článku...
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1085x




















