Je výchovný výprask dítěti trestný čin?

Česká televize si ve čtvrtek večer nabrala sousto, na které rozhodně nestačila. Diskusní pořad "Máte slovo", vedený prudící Michaelou Jílkovou, byl evidentně nad síly tohoto média.

Téma bylo postaveno dost kontroverzně na to, aby vyvolalo dostatečný zájem. Ač mi trhovecká exhibice paní Jílkové neuvěřitelně vadí, rozhodl jsem se u obrazovky vydržet.
Předpokládal jsem, že se diskuse povede k nastolenému tématu, tedy trestnosti fyzických trestů, ale mýlil jsem se.  Diskutující byli totiž nominováni podle toho, zda zastávají názor "děti se bít mají" vs. "děti se bít nemají", což podle mého s trestností přímo nesouvisí.

Pokud byste čekali mezi diskutujícími právníka, byli byste zklamáni, podobně jako já. Ten by totiž mohl ocitovat výrok nejvyššího soudu, který lze parafrázovat takto: "Fyzické tresty dětí jsou selháním rodičů a chybou ve výchově, ale nemůžeme za ně činit rodiče trestně odpovědnými." A mohlo se jít domů.

Paní Jílková svým úvodem okamžitě převrátila téma na ruby a z hledání argumentů pro trestnost nebo netrestnost fyzických trestů bylo v tu ránu téma "Jsou fyzické tresty škodlivé nebo výchovné" a začala mela.
Rozbředla se diskuse podle již uvedeného klíče "děti mlátit/nemlátit", kdy za "mlátiče" byli přítomni pan senátor Jiří Čunek, dětská psycholožka a ředitelka pedagogicko-psychologické poradny (!!!) Václava Masáková a nábožensky zapálený bezdětný vdovec Pavel Kábrt, který každý argument protistrany demagogicky smetal větou: "To nemůžete vědět.".

Za "nemlátiče" nastoupili členka Výboru pro práva dítěte Eva Vančíková, ze které v očividné nervozitě vypadl výrok "Plácnutí batolete přes plíny je v pořádku." a tím její kompetentnost v diskusi značně oslabila. Představitelka nadace Naše dítě Markéta Sodomková, která je bohužel zatím bezdětná a tak ji "moderátorka" rychle zahnala do kouta zdůrazněním vlastních mateřských zkušeností. A za veřejnost Petr Míkovec, otec, absolvent rodičovských vzdělávacích kurzů. Myslel to dobře, ale nebyl v argumentaci natolik jistý, aby tlak studia, diváků i paní Jílkové ustál.
Skutečných argumentů padlo jen opravdu málo. Zato postojů bylo prezentováno mnoho. Nicméně ani ty nepřinášely očekávané závěry, které by diskusi kamkoliv posouvaly. Paní Jílková s driáčnikou vervou každého vždy dříve než v čas utnula. Výpověď delší než cca třináct slov je zřejmě pro formát tohoto diskusního pořadu natolik "za hranou", že si "moderátorka" dokonce vybrala i malý timeout, ve kterém před kamerami vymýšlela tresty, kterými neukázněné diskutující srovná do latě. Nakonec ale byla shovívavá a pouze pohrozila, že hostům zakáže pít.
Blábol střídal blábol, diskutující byli buď jen zahleděni do svých postojů nebo nervózní z kamer, diváků a "moderátorky". Když se konečně ozval názor čerstvě odrostlých dětí, který jasně potvrdil, že jim trest nic nedal, dozvěděli se od pana Kábrta, že "To nemůžou vědět. Protože si to ve dvaadvaceti letech už nemůžou pamatovat." Na rozdíl od něj, který v důchodovém věku ví všechno.
Jediný jasný výrok padl v časovém rozmezí 46:02 - 47:59 z řad diváků. Jasně ukázal na chybu v postoji ředitelky pedagogicko-psychologické poradny paní Masákové (argumentující za "mlátiče" !!!) a dotkl se jádra věci. Tedy chybného myšlenkového schématu zástánců fyzických trestů. Přesto, že šlo o klíčový moment celého pořadu, "moderátorka" ho ani nezaznamenala.  Natož, aby kolem něj rozvinula jakoukoliv diskusi.
Ukázalo se, jak hozně po povrchu celý pořad běží. Z 56 min. stopáže jsou necelé dvě minuty faktické argumentace opravdu žalostně málo.
Tak vidíte. Původně jsem chtěl podpořit zastánce výchovy bez trestů. Přes nějaký oslí můstek pochválit, jak je dobré, že se tolik rodičů hlásí k trestům, protože je všechny budu moci pozvat do svých kurzů o výchově dětí "S úctou a v dobrém" a nakonec mi z toho vyšla recenze na hodně nepovedený publicistický pořad, který téma jen "nakopnul" a opustil. 

Tak nějaký serióznější příspěvek až příště.

Přečtěte si také: Jak být úspěšní rodiče.

"Naučte se rozumět dětem i sobě a mějte z výchovy radost." :O>)