Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila..... Dnes na téma: Závist naruby, tak obyčejná lidská vlastnost.
"Proč je autista", prohodil syn s pohledem na donesený talíř se smaženými vejci.
Tak tato věta mě inspirovala k dnešnímu článku. Je vůbec možné, aby lidé záviděli "zdravotní postižení"? Překvapivě to možné je. Pozoruji to již delší dobu. Ač se jedná o maličkosti a dětské nerozvážnosti, přesto mě to vede k zamyšlení. Je vůbec co závidět?
Z mnoha pohledů je odpověď NE, zároveň i ANO. A zde je pár situací pro odpověď ANO z pohledu "normálních" dětí - sourozenců :)
ANO - může jíst samé dobrůtky.
Člověk je rád, že vůbec něco sní, proto i obyčejné smažené vejce je důvod k závisti.
ANO - nemusí v osm do postele.
Těžko uspíte králíčka z reklamy na nejmenované baterie. Napojit ho na zdroj, nemusí celý věžák o dva a sedmdesáti bytech platit zálohy na energie. Taková malá ekoelektrárna :)))
ANO - Tcccc, když si sundá boty, dostane odměnu.
Pozitivní odměňovaní je nejspolehlivější technika jak naučit denní povinnosti.
ANO - Takových hraček co má!!!
Prd hračky, pomůcky! Jen kdyby pochopil co po něm mamka chce.
ANO - Já chci také jen tři hodiny školy.
A co ty tisíce hodin nácviků doma? To se za školu nepočítá ;)
ANO - vlastní auto v pěti letech? To není fér !!!!
Půlroční byrokracie a závazek u úvěrové společnosti na několik let je brnkačka s prací na poloviční úvazek o maličko vyšším ohodnocení něž je minimální mzda, je zanedbatelná, zbytečná informace :)).
Pár jmenovaných důvodů k závisti naruby :) Malých nevinných...
Jsou i velké......
Třeba když "José Villa" - Pepčovo auto, dostalo dárek k prvnímu měsíci "žití" od láskyplných sousedů. Ta prořízlá pneumatika se krásně vyjímala již z dálky :))
Ale o tom psát nechci :) Jen mne zaujala myšlenka, že i postižení se dá závidět ;)
Krásný večer Pajuš
