Příprava na život aneb Komenský by měl radost.

Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila... Dnes na téma: Vše kolem nás je použitelné…..  

O tom, jak učit autistu jsem napsala malou minisérii a dnes bych se chtěla okrajově vrátit k tomuto tématu. Když se podívám do minulosti, vybaví se mi vůně skořice a pečených jablek. Tyto vůně mám spojené se zlomky. A proč právě se zlomky? No co vám budu vyprávět, ale proč ne….

Mohl se psát rok 1987, byl podzim a všude kolem nás dozrávala jablka, hrušky a švestky. Vidím, jak trpělivost mého stvořitele dostává pěkně na frak, když krájí jedno jablko za druhým a vysvětluje mé starší kopii zlomky v praxi. Rozkrojených jablíček přibývá, poloviny, čtvrtiny, šestiny i osminy se hromadí na velkém stole. Napětí v obývacím pokoji by se dalo krájet a přibývající čerstvě upečené štrůdly provoněly celý byt. A přesto tajemství zlomků zůstalo mé sestře zapovězeno.  

Uvedení výuky do praxe má svou podstatu, je to nedílná součást hry. A přijde mi, že tento prvek v běžné škole chybí.

Snažím se mého synka učit, jak jen nejlépe umím. Existuje mnoho pomůcek, ale při dnešních cenách, které se pohybují velmi vysoko, si to nemohu dovolit. Ráda bych synovi dopřála krásné dřevěné pomůcky, které jsou naprosto skvělé. Jenže nevýhodou jest, jakmile Pepík zjistí, jak pomůcka funguje, vyřeší úkol, tak se již k pomůcce nevrátí. A pomůcka zůstane odložena s pomyslným nápisem „páté kolo u vozu“.

Jelikož jsem celkem kreativní člověk, tak svépomocí vyrábím pomůcky sama. Manžel s úsměvem říká, že mám doma malé grafické studio. Daleko od pravdy není, barevná tiskárna s kopírkou, počítač, laminovací stroj, řezačka, vázací stroj, hromada suchých samolepících zipů, plastových hřbetů, několik druhů papírů a kartónů, fólií a mnoho jiného. Jen ta pracovna mi chybí :) Jediná nevýhoda, že nápady a výroba pomůcek je náročná na čas.

Proto jsem se vrátila zpět do dětských let ke vzpomínce s vůní skořice….

V současné době využívám náš domov jako jednu velkou pomůcku:

1) nácviky barev – formou třídění prádla, rozlišování světlého a tmavého, modrého či červeného. Tato praktická cvičení mají v pozadí více, než je patrné na první pohled. Ač původně slouží k rozpoznání barev, tak podprahově učí, že prádlo se pere odděleně :) Většinou je Pepča schopen vytřídit na dvě pračky, tedy pokud nenarazí na podprsenku, v tomto okamžiku nácviky končí a on studuje tento kus prádla s velkou zálibou :)

2) posloupnost – formou praní prádla, odkud se bere špinavé prádlo, kam se dává, že se používá prášek na praní a aviváž, zavírání pračky, pouštění správného programu, vyndávání prádla, věšení prádla a sundávání prádla ze sušáku. Klasický příklad posloupnosti v praxi opět s podprahovým úmyslem, že jednou se o sebe bude umět Pepík postarat.

3) nácviky počítání – formou úklidu nádobí z myčky, i zde velmi praktické nácviky počtů. Počítání stejných skleniček, talířů, misek, příborů, hrnců a jiného nádobí. Též praktické nácviky a příprava na budoucnost.

4) nácviky přiřazování a hodnoty peněz – formou vysypaní kasičky a obrázků, zde stačí naspořit hromadu různých mincí, pak si připravit kartičky. Např. jablko a u toho vyobrazenou desetikorunu, dvě pětikoruny, pět dvoukorun, deset korun a kombinací mincí různé hodnoty do výše deseti korun. Zde Pepča přiřadí potřebnou hodnotu, zda se mu podaří přiřadit správně, nejen že získá kartu se zelenou fajfkou, ale i jablko vyobrazené na obrázku. Toto je sice vyšší stupeň, přesto doufám, že podprahové vnímání hodnoty peněz se zakoření dostatečně hluboko pro pozdější použití v praktickém životě.

Stačilo mi pouze vytvořit motivační tabulku. Tabulka má deset okének a deset zelených fajfek se suchým zipem. Pokud synek zvládne zadaný úkol, získá zelenou fajfku, kterou přilepí do tabulky. Když vyplní celou tabulku, získá smajlíka v podobě houby SpongeBoba, tohoto smajla přilepí do druhé odměňovací tabulky. Zhruba pět různých odměň od nicotných po hodnotné s různým počtem smajlíků podle náročnosti. Na vrcholu pyramidy je odměna návštěvy bazénu. Musím říct, že tento motivační systém patří k nejúčinnějším zbraním, jak docílit výuky. Sladká třešinka na dortu je vidina odměny.

Čili ber, kde ber, vše kolem nás je použitelné, jen zapojit trochu fantazie…

Tak zas někdy Pajuš