- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nevím, zda může být paní Smrt dobrá. Říká se, že je milosrdná. Bere na sebe podobu anděla s křídly barvy popela. A také se říká, že pokud za sebou zanecháme stopu, odchází se nám na druhou stranu lehčeji. Představuji si, jak z mlhy vystupuje vysoká postava v černých šatech s motýlkem a kloboukem na hlavě. Při chůzi se opírá o hůl, kterou za chvíli nebude potřebovat. Pomalu se vzdaluje a nechává po sobě prázdné místo.
Co si počít? Příroda má strach z prázdna a potřebuje ho zaplnit. Poslouchám staré skladby a nechávám se unášet rytmem slov. Hudba a text splývají v jeden proud. Smutek z nekonečného řetězce ztrát se do mě obtiskl jako trilobit do kamene. Kocour odešel, aby se za chvilku vrátil. Pohladí mě jantarovým pohledem, pak přivře oči, lehne si a usne. A najednou se odněkud ze spodních vrstev nečekaně vynoří na povrch radost. Radost ze setkání s nesmrtelnou tvořivostí. A zase si vypůjčím kousek textu pana Horáčka, textu, který nám připomene, že Petru Hapkovi bude nad hrobem určitě kázat Láska…
Další články autora |
Strnadových, Praha 9 - Vysočany
17 900 Kč/měsíc