Vzpomínka na 29. ROČNÍK EVROPSKÉHO PONY EXPRESSu 2013, který se v pondělí 19.08.2013 přehnal Rašovem
Touha být někde jinde spojená s touhou být někým jiným… Z těchto kořenů vyrůstají tradice, které mají svou kolébku daleko, předaleko, až někde za oceánem, v místech, kam před mnoha staletími dorazil Kryštof Kolumbus. Bez této touhy bych Pony Express té deštivé srpnové noci v Rašově prostě nepotkala.
Co je to Pony Express? Byla to kurýrní poštovní služba, která nahrazovala pomalou a zdlouhavou přepravu pošty dostavníky. I přes krátkou dobu svého trvání (něco přes rok) se nesmrtelně zapsala do povědomí Ameriky. S Pony Expressem jsou nerozlučně spjaty atributy, jako je rychlost, spolehlivost a čestnost. Představte si hubeného osamělého jezdce, jak neúnavně tryská krajinou, přes sedlo přehozené čtyři kožené tašky (mochilas) a před sebou trasu dlouhou několik set kilometrů.
Ale nazpět do reality. Co dělá Pony Express po více než 150 letech od svého zániku u nás? Na jabloni rozsvícený reflektor, diváci a jezdci vyhlížejí siluety kurýrů, nasedlaná tmavá klisna podléhá vzrušení a neúnavně hrabe do asfaltu, vzpíná se a chce se vyrazit. Ostatní koně naštěstí vychovaně čekají v klidu, až přijdou na řadu. A pak se to seběhne jako ve zrychleném záběru, z postranní úzké uličky se přižene skupina tří jezdců, předává se pošta a vzápětí se nová skupina rozjede na další stanici. Ne, nerozjede se, odtryská a od silnice odlétají jiskry. Zmizí za první zatáčkou a jsou pryč, na cestě… Zůstává po nich mlžný opar, jako by se nám všechno jen zdálo.
Teď je čas postarat se o koně, teprve potom o lidi. Sedím v přítmí a pozoruji obrazy kolem sebe. Jsem na Divokém západě, z kabátů kape voda a kouří se z nich, zablácení kovbojové se zahřívají zevnitř a pomalu začínají vyprávět. Poslouchám a trošku podlehnu atmosféře, přenesu se v čase i v hmotě a myšlenky se začnou bez dovolení toulat. Jako bych vklouzla do jedné ze svých dětských knížek vydávané nakladatelstvím Albatros v edici KOD, sním si svůj sen a sedlám svého koně… protože.
Příště možná převedu část svého snu do života. Příště možná povezu poštu. Ne, příště možná budu moci doprovodit poštu v roli věčného, šťastného greenhorna. Příště…
