Velká čínská zeď, novodobý div světa V.

Nevěřte blbostem. Z vesmíru rozhodně vidět není. Dokonce i první čínský tchajkonaut Jang Li-wej se zvědavým novinářům vysmál a v Číně se nenápadně přepisují učebnice. Zmínka o viditelnosti Zdi z nich mizí.

Mýtus o její viditelnosti z Měsíce je básnická licence světoběžníka Richarda Halliburtona z roku 1938. Tomu to nezazlívejme, ale my se zamysleme: Velká zeď je široká v nejširších místech kolem 10 metrů. Při vzdálenosti Měsíce kolem 380 000km je Zeď při pohledu z něj viditelná asi tak stejně, jako 1mm tlustá čára ze vzdálenosti kolik? Ano, správně, 38km. Pokud vidíte milimetrovou prasklinu na omítce nákupního střediska Černý most (na okraji Prahy) při pohledu z Mladé Boleslavi, pak máte šanci zahlédnout Zeď z Měsíce...

Takže je Velká čínská zeď jen nějakým nezajímavým plotem kdesi v Asii? Na hodinách dějepisu možná, ale kdo ji viděl na vlastní oči, nikdy na to nezapomene, je prostě úžasná, svým způsobem odsuzuje k bezvýznamnosti stavitele egyptských pyramid. Navršit za 40 let hromadu kamenů na jednu hromadu (byť s určitými technickými těžkostmi) je oproti několikasetleté práci statisíců svobodných dělníků, otroků a trestanců vlastně odpočinková práce. A mnohé ze stavitelů bychom při rozebírání Zdi i našli - asi nelze odhadnout, kolik jich zde zahynulo a bylo zazděno, protože zazdít je méně práce než kopat v kamenité půdě hrob.

Historii nepopisuji, kdo chce, ten si najde, třeba na Wikipedii. Snad jen, že byla budována ve 4 etapách, od roku 210 BC (tedy před Kristem), do roku 1620. Zdá se vám osmnáct set let mnoho? Při pohledu na Zeď určitě ne.

Celková délka všech úseků Zdi (Zeď není zcela spojitá a má několik odbočujících větví) je přes 6200km. Občas se objeví i jiné údaje, až přes 8000km, ale do toho se už započítávají i přírodní bariéry typu neschůdných horských srázů a širokých řek. Průměrná šířka u paty je 7-8 metrů, v koruně obvykle 5 metrů. Výška mezi šesti a deseti metry. Představte si hradby o výšce průměrného patrového rodinného domku i se štítem, šířka asi jako okreska mezi vesnicemi a vzdálenost jako mezi Prahou a právě Pekingem. Tak to je Velká čínská zeď.

Ale není to zeď Polabskou nížinou. Většinou vede skrz prudká pohoří, nahoru a dolů, se spoustou zatáček. Strmější úseky jsou tvořeny schody, na nejstrmějších místech se musíte přidržovat rukama. Každých pár set metrů věž pro vojenskou posádku a hlídky, celkem 25000!

V současnosti je několik úseků Zdi zrekonstruováno a zpřístupněno turistům, známý je zejména Badaling, asi 80km od Pekingu. Dobrá dostupnost je zde vykoupena davy a davy turistů, hlavně Číňanů, pro které je návštěva Zdi takřka povinná, už sám velký Mao prohlásil, že každý správný Číňan musí zdolat aspoň kousek Zdi (správně, zdolat: procházka po zdi je právě kvůli její strmosti i určitý sportovní výkon). A když to řekl Mao, Číňané poslechnou.

Od nástupu na Zeď se většina turistů vydává doprava, kde je Zeď přece jen trochu mírnější. Ale i levý úsek, hlavně po první věž, připomíná nejrušnější Václavák. Když se však na Zeď vydáte později odpoledne a vytrvale se proderete mezi Číňany až na vzdálenější místa, třeba až na konec přístupné části, najdete si mnoho romantických pohledů a dokonce se vám třeba povede pořídit i pár záběrů úplně prázdné VELKÉ ČÍNSKÉ ZDI. A nikdy na to nezapomenete. To mi věřte.

Tento článeček nenápadně přepisuje historii. Má totiž pořadové číslo 100000. Nechci tvrdit, že tolik blogů už bylo na iDnesu zveřejněno, mnohé nebyly aktivovány, mnohé byly smazány (autorem či adminy), mnohé jsou soukromé. Ale přesto má toto číslo jistou vypovídací schopnost o oblíbenosti blogu autory i čtenáři. Přeji blogu iDnes hodně štěstí a ať se brzy dočkáme i pořadového čísla sedmimístného. Při tomto exponenciálním růstu to nemusí dlouho trvat!