Marxist levý

3 sezóny v pekle. Pak divokých 40 let v dalším. A nakonec 18 roků v  soukromém pekle nespokojenosti.

foto: Guerilla Records

Rozepisovat se o Egonu Bondym (vlastním jménem PhDr. Zbyněk Fišer) nemá smysl. Díky filmu „3 sezóny v pekle" o něm slyšel skoro každý. Každý ví, že byl bohém, přátelil se s Hrabalem, pseudonym si zvolil na protest proti sovětským protižidovským procesům, angažoval se v undergroundu (ale zároveň spolupracoval s STB), po roce 89 zuřivě hájil své levičáctví, odstěhoval se do Bratislavy (za prací, nikoli do emigrace, jak se traduje).

Zemřel v dubnu 2007 na následky popálenin ze vzníceného pyžama, které vzplálo od jeho vlastní cigarety.

Ale kdo zná jeho básnické dílo, kdo četl jeho básně a krátké prózy (nemluvě o díle filozofickém)? Tentokrát vynechám vlastní invenci a zachovám se plzeňsky (tedy jako kdybych chtěl psát rigorózku na tamních právech): následuje kompilát z díla Egona Bondyho a jedna vzpomínka na něj od Bohumila Hrabala.

Motto:

K večeru

na všechno se vyseru

Pak si u Umprumu

koupím flašku rumu

Sedím u ní sám

cejtím se jak pán

Za malou chvíli

jsem už opilý

Pěkně koukám dolu

na trnože stolu

Nikdo o mně neví

že jsem marxist levý

(Velká kniha, III. oddíl Ožralá Praha)

„Básník Egon Bondy, který nás často navštěvoval, pokaždé když mu Vladimír četl ze svého deníku, dupal podrážkami svých malých střevíců do podlahy a křičíval: Kurva fix! Než já najdu jeden takový obraz, tak prstíčkem musím překopat celý náměstí! A von jich celý stovky sype takhle z rukávu! Vladimíre, proboha! Pište básně, kurva fix!

...

A protože Bondy míval pořád strach, že večer zavřou všechny hospody, už odpoledne jsme nosili na ten případ konve a lavory piva. Když Vladimír měl dobrou náladu, jen jsme vyšli na ulici, vyhodil nohu tak vysoko, že položil podrážku botek na ten nejvyšší šprycl žebříku, který byl řetízkem připoután k plynovému kandelábru. A skoro dvoumetrový Vladimír si v té poloze zavazoval tkaničku a Egon se procházel pod jeho pokrčeným kolenem a křičel vzhůru: Kurva fix! Až vo tomhle budu vyprávět Zbyňkovi Fišerovi, ten bude mít radost!"

(Bohumil Hrabal, Něžný barbar)

(Vladimír = Vladimír Boudník, malíř a grafik, poznámka LON)

DAGMARA SE ČEŠE JAKO BLÁZEN

posadila se přitom na zem

Češe se vidličkou a nožem

jistě se poškrábe bože

Do almary běží

vlasy se jí ježí

Dagmara

je sama v almara

(Dagmara)

DAGMARA MÁ NOVOU PUNDU

jež ji činí mnohou

jundu

Ušila si na ni bundu

na tu pundu

(Dagmara)

Když se komsomolka onanuje

co by si pomyslel Stalin

a Jula Fučík

Nesmíš

ty ty!

řekli by jí

nebudeš matkou

Olega Košového

a komsomolka

i kdyby taková byla

by se zastyděla

(Trapná poezie - B)

PŘEVLEČEN ZA DÁMU

Převlečen za dámu

Vkročil jsem nejprve na dámský

A pak na pánský záchodek

(Für Bondy's unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství)

Zakopaná prdel

Jeroným byl mladý a statný muž. Hledal léčivé byliny a sbíral je ku prodeji. Měl dva syny a dvě dcery a bydlil o samotě na kraji hlubokého lesa. Jednou, když sbíral květ šafránu, skočil na něj ze stromu ďábel a trhal ho. Ačkoliv Jeroným vyvázl životem, přece mu hejkal utrhl prdel. Tu pak odnesl do svého doupěte a na skrytém místě ji zakopal. Od té doby se říká, že je v tom lese zakopaná prdel.

(Für Bondy's unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství)

S HRŮZOU KOUKÁM ŽE DĚLÁM INTIMNÍ LYRIKU

...

Mý sebevražedný pokusy

to bude něco pro husy

A můj život pohlavní

to bude to hlavní!

Tak jsem nasranej velice

že se kroutím jak vopice.

(Velká kniha, III. oddíl Ožralá Praha)

V prdeli

Všechno je v prdeli

ve všední den i v neděli

Jenom ty filmy sovětský

ty jsou vědecký

(Velká kniha, III. oddíl Ožralá Praha)

Nejednotnost v psaní nadpisů a velikosti písma je způsobena zachováním originálu.