jak ušetřit ve školství a současně do budoucna značně zvednout znalostí úroveň žáků. Je to velice prosté.
Nechte dělat maturity společně s žáky také jejich učitele. Když mi holka na doučování (k maturitě) řekla, že jejich učitelka se je nebojí učit dělit nulou* a výsledkem po dělení má být mimochodem taky nula, málem mě šlak trefil.
Jeho nápad na odměňování učitelů podle rozhodnutí ředitele a nikoliv podle platových tabulek v tomto kontextu snad už konečně dává smysl i těm, kteří ho dříve odsuzovali. Ovšem chybí zde ještě to objektivní měřítko, podle kterého určovat, kterému učiteli jaký plat přiznat. Dle výše uvedeného, by si někteří nezasloužili ani korunu.
Pokud by se už měly nesmyslné platové tabulky zachovat, tak by měly být rozhodně podle schopností učitele a nikoliv podle odučených let. Samozřejmě na různých školách studují různě nadaní žáci, ale i v těchto případech je jsou objektivním měřítkem schopností učitele různé SCIO testy a podobně, které porovnávají nadání žáků s tím co se naučili. Tedy pokud učitel nadaného žáka naučí kulové. Je to chyba učitele a pokud absolutně nenadaného žáka učitel naučí alespoň základy, je to dobrý učitel. Tyto testy, které se běžně na školách dělají, tak z průměru třídy velice dobře vypovídají o schopnostech toho kterého učitele.
Co tedy brání tomu, aby byl učitel odměňován podle schopnosti naučit? Nic, pouze ten starý systém, zaběhnutý za minulého režimu, který přerozděluje peníze podle odučených let a v neposlední řadě také systém přerozdělování peněz na školy, kde se bere v potaz pouze počet žáků. Tak školy i ve větších obcích (v menších už skoro nejsou) nemohou dobrého učitele dobře odměnit jen proto, že mají průměr žáků na třídu třeba dvacet, zatím co školy ve městech 30 a mají tak i pro toho nejhoršího učitele o polovinu** více peněz, které se rozdělí na odměnách, protože tabulkové platy jsou jaksi zaběhnuté.
Na závěr mě ukamenujte, protože si dovolím malou obhajobu pětiminutových přestávek.
Oproti mylnému názoru, rozšířenému tupými médii, které prostě za každou cenu musí podávat informace negativně, tedy že měly být pětiminutovky jaksi vždy a mezi každými „hodinami“, byla pravda úplně někde jinde. Škola by měla mít pouze možnost, tam, kde jsou po sobě třeba dvě stejné „vyučovací hodiny“, zkrátit desetiminutovku na pětiminutovku, což by spousta ředitelů, učitelů a věřte i žáků uvítala. A že by se děti nestihly vyčůrat? Nevím, kdy tihle redaktoři studovali, ale minimálně od roku 1989 si děti klidně mohu zajít na záchod i v průběhu „hodiny“.
Pětiminutovky jsou každopádně na nátlak především médií zrušeny, ostatně média jsou ti kdo to tady v poslední době řídí***.
Omlouvám se, že termín hodina uvádím v uvozovkách. Ale používat termín hodina, když vyučovací hodina trvá snad nějakých 45 minut, je krajně zavádějící, pak mají děti umět převádět jednotky****, když i ta základní jednotka na škole je blbě.
Pak není divu, že z takových škol do světa přicházejí lidé, kteří ani nevědí, že násobení má podle obecné domluvy před sčítáním přednost. Vím o čem mluvím, třeba s češtinou se peru dosud a často tento nerovný boj prohrávám :).
*Ne opravdu to nebylo ani u výpočtu limit, počítali „normální“ zlomky
** 20 … 100%, 30 …. 150 % tedy o polovinu (o 50 %) víc, samozřejmně by to šlo napsat také jako 30 ... 100% .... ale třetina by nebyla tak úderná :-)
*** Je to boj mezi dvěma zly. V totalitním režimu řídili politici média, což bylo každopádně ještě horší. Dnes je přece jen o něco reálnější (snazší to moc není) dopracovat se pravdy, protože máte na výběr více zdrojů.
**** h = 60 min
