Mám tu něco pro Vás, pro zamyšlení. Už je to dlouho, co mě vyděsila představa, že vše co se děje je předem dané, ta mě vyděsila ve chvíli, kdy jsem si dal do souvislosti pár jednoduchých poznatků z fyziky, ale vezměme to popořadě.
Tato „osvícená“ myšlenka, kterou od Vás potřebuji vyvrátit, mě napadla před spoustou roků v hodině fyziky. V krátkosti tedy zopakuji pár faktů, ze kterých vycházím a o kterých jste už jistě slyšeli.
1. Když se rychlost přibližuje rychlosti světla, zkracuje se pro daný objekt čas, při dosažení rychlosti světla je uplynulý čas, z pohledu onoho předmětu, pro překonání jakékoliv vzdálenosti rovný nule.
2. Rychlostí světla lítá především světlo a světlo jsou elektromagnetické vlny, nebo jinak fotony.
3. Foton může vzniknout třeba tak, že elektron v atomu přejde z jedné „oběžné“ valenční dráhy na jinou, s nižší energií a uvolněná energie je onen foton. Když foton „doletí“ na jiný elektron v jiném atomu, stane se to samé, ale opačně. Druhý elektron přeskočí na vyšší valenční dráhu a pohltí tak foton.
4. My se rychlostí světla nepohybujeme. :-)
Mě ta úvaha sice napadla při nauce o disperzi světla na mřížce, ale Vám to podám na srozumitelním příkladě i pro laika.
Stojíte za dveřmi, na které z druhé strany svítí slunce a přemýšlíte, jestli je otevřít nebo nechat zavřené. Je 50 % šance, že je do osmi minut otevřete a 50 %, že je necháte zavřené. Nebudeme si to komplikovat tím, že byste je třeba jen pootevřeli.
Na slunci v tu chvíli vzniká foton, který už teď letí k zemi, z našeho pohledu letí k zemi osm minut. My víme, že sem letí a rozhodujeme se, jestli necháme foton dopadnout na dveře nebo na naše čelo.
Už se nám to začíná rýsovat. Z našeho pohledu to sice trvá 8 minut, ale z pohledu fotonu to trvá čas rovný nule. Foton prostě v té stejné chvíli, kdy se uvolňuje z jednoho atomu na slunci, je současně pohlcován atomem druhým na zemi, jenže kde?! Na dveřích? Na našem čele? Mezi tím je prodleva 0 sekund! My máme 8 minut a můžeme se rozhodnout, kam dopadne, ale on ten čas nemá a musí to vědět dopředu, už když startuje, protože on s tím zároveň přistává. On nemůže viset v luftě a čekat, on na to má 0 s.
Znamená to tedy, že dopředu ví co my uděláme? To by znamenalo, že budoucnost je předem daná! Protože sem neletí fotony jen 8 min. ze slunce, ale také několik miliard let ze vzdálených galaxií. A je to to samé. Foton vystartoval ze supernovy a dopadl na Hablův teleskop za čas z jeho pohledu 0 s. Ale lidstvo mezitím muselo nejdříve vzniknout, vymyslet teleskop a dostat ho na správné místo na oběžné dráze, aby ten foton, který vystartoval před miliardou let mohl rovnou dopadnout na Hablův teleskop…
Pro Vaši lepší představu toho jak se „cítí“ foton, je to asi jako byste ve „hvězdné bráně“ vlezli do brány a rovnou se objevili o milión let později o milion světelných let dál. Abyste vy tu Vaši mohli dnes zapnout a objevit se ve vzdáleném čase na vzdáleném místě jako ten foton, musí tam tu druhou bránu do té doby nutně někdo postavit, takže je dané, co se tam stane… (teď mě nechytejte za slovo, že ve stargate cestují jen v prostoru a ne v čase o seriál tu nejde)
Tohle mě fakt dlouho děsilo. Co když je to vše dané? Co vy na to? Umíte tu teorii nějak rozstřelit? Byl bych rád.
Já jsem zatím našel jen jeden způsob, ale ten asi není zrovna neprůstřelný nebo snadno pochopitelný.
Ve světě mikročástic se vše děje s určitou pravděpodobností.
Tak tedy, ten foton, když se „odlepuje“ od toho jednoho atomu na slunci, tak už se zároveň „přilepuje“ s 50 % pravděpodobností na dveře a s 50 % pravděpodobností na čelo. My jsmesice ještě za dveřmi, ale on se už přilepuje na obojí naráz, ale na každé jen s určitou pravděpodobností. A na nás záleží, která ta pravděpodobnost „vyhraje“. To zní šíleně co? Dá se to takto vysvětlit? ;-)
Budu Vám vděčný, když moji teorii o tom, že je vše předem dáno nějakým srozumitelným argumentem rozbijete. Děkuji
