K naší české vlasti se mílovými kroky blíží obchod století. Prošvihneme ho? Němci se chystají do roku 2022 zavírat zbývající bloky jaderných elektráren, jedná se zhruba o 18 bloků. My místo abychom tuto příležitost chytili za koule, tady spíláme nad tím, jak kvůli tomu poroste cena elektrické energie a to si pište, že v budoucnu poroste opravdu hodně.
Tak především konečně přestaňme váhat a dostavme Temelín tak rychle, jak to jen bude bezpečné. Ale stále jsou to 2 nové bloky proti 18 odstaveným. Řekněme, že určitou část energie nahradí němci z obnovitelných zdrojů, ale i tato musí mít svoji protiváhu v řiditelných zdrojích. Japonci, kteří jsou zvyklí, že jim pár hodin denně nejde proud, se přes to přenesou, ale naše západní civilizace zhýčkaná pravidelnými dodávkami elektřiny se bude zpět vracet jen těžko, ani noťas nevydrží na baterce dlouho a bez proudu stejně nejede internet, takže je to za chvíli nuda.
Proto s tím, jak němci budou plánovat uzavírání svých jaderných elektráren, bychom my měli plánovat výstavbu nových elektráren první, druhé, nebo třetí a další generace, abychom jejich výpadek energie pohotově nahradili z našich zdrojů. Elektrárny na plyn či na uhlí se němcům nebude vyplácet stavět, jednak kvůli rostoucím cenám komodit a také kvůli sílícímu mezinárodnímu tlaku na ekologii, emisní povolenky atd.
Je dobré si také uvědomit, že cena uranu není u jaderné energie rozhodující. U JE jsou cenově rozhodující náklady na výstavbu, takže s rostoucí cenou komodit obecně se jádro bude v poměru k jiným surovinám čím dál víc vyplácet.
Další věc, která hraje svoji roli, je rostoucí spotřeba elektrické energie. Sice jsou dlouhodobě spotřebiče čím dál úspornější, ale ještě větším tempem než roste úspornost, se zvětšuje množství používaných spotřebičů. Ale domácnosti spotřebu stejně netáhnou, táhnou ji firmy. Obecně s tím, jak se výroba ve světě automatizuje a s tím jak roste objem výrob, potažmo spotřeba, bude energie stále cennějším zbožím a zároveň zbožím, které lze celkem rychle a snadno přepravovat na střední vzdálenosti.
Takže dostavbu Temelína začněme okamžitě, jeho energie bude potřeba i kdyby němci nic neuzavřeli a zároveň s dostavbou Temelína už bychom měli, nejlépe u hranic s Německem, hledat vhodné lokality pro výstavbu nových jaderných elektráren, možná, že těch bloků bude potřeba až 18. :-) Ale něco z dodávek nám asi přeberou Frantíci.
Takovou vhodnou lokalitou by snad mohly být jámy opuštěných Kušnohorských povrchových dolů hnědého uhlí. Krajina je to stejně zplundrovaná a případný nepravděpodobný výbuch, únik kontaminované vody, či jiná jaderná havárie by na tom nic nezměnila, konec konců, elektrárna by ležela v jámě.
Další výhodou pro tento průmysl bude, že pro kvalifikovanou pracovní sílu není třeba chodit daleko, propuštění němečtí jaderní inženýři nepůjdou se svojí kvalifikací kopat kanály a konec konců, budou tu energii vyrábět pro sebe.
V neposlední řadě, taková energie je účinný vyjednávací nástroj, jen se podívejme, jak skáčeme podle toho, jak Rusko točí kohoutkem od ropy a plynu. Co kdybychom my pro změnu otáčeli potenciometrem. Konec konců plyn a ropa, jako energetické zdroje, jsou téměř plně nahraditelné elektřinou, akorát že se nemůžete otrávit v elektrické troubě nebo udusit zavření v garáži s „nastartovaným“ elektromobilem. Většině lidí by však absence právě těchto výhod ropy nad elektřinou snad ani nevadila.
Někdo se snad pobavil, někdo možná zamyslel, já jen doufám, že jsem Vám alespoň trochu zpříjemnil den
P.N.
