Rusko není MíruTvůrce ale nebezpečí

„Rozpad Sovětského svazu je největší geopolitickou katastrofou v dějinách!“ „Ukrajina není národ!“ „Na Krymu neoperují ruští vojáci!“ „Měli jsme tam agenty, námořnictvo, v pohotovosti byl jaderný arzenál.“ Tohle všechno jsou věty Vlad

Skoro bych si myslel, že budeme jako národ, který zažil ruskou okupaci a železnou oponu, bránit toho, kdo se rozhodl vystoupit z ruského vlivu. Řeč je pochopitelně o Ukrajině. Jak jsem napsal v předchozím článku, Západ (USA, EU a NATO) má rozhodně dost másla na hlavě, co se týče pocitu ruské ukřivděnosti. Ale, je to Rusko, které snaží prosadit NÁSILNĚ na Ukrajině svůj momentálně ztracený vliv. Válka na Donbase je totiž zásluhou pouze Kremlu!

Česká republika, Slovensko a určitě Maďarsko stojí se svými obyvateli na prahu mezi Východem a Západem a je tak zjevně pochopitelné, že spousta lidí stojí na straně Ruska. Z jakého důvodu? Podle mého názoru jsme my, Češi, národ tlačící se na jednu či druhou stranu (v žádnou naši suverenitu nevěřím!) a na ty, kteří stojí na druhém „ostrově,“ pohlížíme jako na „nepřátelé.“ Zjednodušeně: nesouhlasím-li se Západem, jdu s Ruskem a naopak. Bohužel mne tento postoj Čechů dost mrzí, protože je to stejně barbarské, jako aktuální ruská politika.

Někteří „Přátelé Ruska“ hlásají, že vláda Kyjeva je nelegitimní… Jakou legitimitu tedy, ptám se, zasloužila vláda Československa po Listopadu 1989? Jakým právem byla svržena vláda Petra Nečase v roce 2013? Na Ukrajině proběhly předčasné volby do parlamentu i na post prezidenta, čemuž se říká revoluce – nepřijatelná pro Rusko… Co se dělo během voleb na Ukrajině? Zločinecké oddíly podporovány „tajně“ ruskou vládou a armádou zamezily volbám ve Východním regionu země se zbraní v ruce. Pokud separatisté (Ukrajinci nebo ruská etnická menšina ŽIJÍCÍ NA Ukrajině!) chtějí nezávislost, možný je scénář jako například ve Skotsku, kde nedošlo k jedinému výstřelu! V tomto případě by ale nešlo destabilizovat celou zemi, oslabit její ekonomiku a zpomalit jejich směřování do EU – a to je, domnívám se cíl, který tady Vladimír Putin uskutečnil. Že zemřelo hodně lidí? Ztráty jsou pro Kreml očekávané.

Sankce oslabují ruskou ekonomiku, Rubl „stoupá“ směrem dolů, je paralyzován obchod se Západem, na který je Rusko nesmírně závislé kvůli exportu. Ale i tato cena je přijatelná. Krym je pod ruskou kontrolou (záměrně nepoužiji slovo ruský, protože Krym byl Ruskem ukraden už podruhé v historii) a sankce? Někteří volají po jejich odvolání. Pravděpodobně je normální anexe území v Evropě. Nyní mimochodem Rusko přebírá i část Gruzie… A my (Západ)? Koukáme a Rusku ustupujeme…

Že nebudeme cvičit mizivé procento ukrajinských oddílů a nedodáme zbraně, dokud je v Donbase klid? I ten klid musí být zaručen tím, že se bude moci Ukrajina bránit v případě další ofenzívy separatistů. Navíc, co se dělo během příměří z „Minsku I?“ Putin vyzbrojoval a posiloval separatisty zbraněmi.

Sankce jsou mírné, měly by mít větší rozsah. Například fotbalové mistrovství světa 2018 konané v Rusku bude opět reklama na „MÍR,“ kde tyto slogany budou na zahájení zcela určitě, jako tomu bylo při zahajovacím ceremoniálu na olympiádě v Soči… Tohle mistrovství bych Rusku prostě odebral, protože sport už dávno není jenom sportem ale obchodem, ve kterém by měla být Moskva přiškrcena, dokud nebude ctít mezinárodní dohody, například Memorandum z Budapešti, kde Ukrajině garantovala suverenitu. Takže Ukrajina, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Estonsko ani Finsko prostě nejsou ruským územím a tyto země by měly mít vlastní právo rozhodovat o svém osudu. Západ nás sice ovládá do jisté míry značně, ale hlavně jejich zbraní nás do toho nenutí.

Takže pane Putine, Zemane, Fico, Orbáne a další podporující ruskou tvrdou ruku vůči Ukrajině, že si dobře uvědomujete své činy na podporu Ruska, které na Ukrajině vede regulérní válku a nese zodpovědnost za tisíce zmařených lidských životů včetně sestřeleného civilního letadla…

Autor článku je autorem e-knihy Nataša, vyprávějící o životě krásné Ukrajinky v ČR a její nelehké úloze v souhře osudu. Matěj Novobilský v knize využil svých znalostí života na Ukrajině a vnesl do děje řadu zajímavých aspektů i ze života obyčejných lidí v České republice.