Babiš si to jede jako Barcelona – aneb kdo z nás může říci, že jeho pravda je ta jediná?

Kdo by to řekl, že druhý nejbohatší Čech si upevní pozici jako národního moralisty se schopností kritizovat druhé? Tuhle pozici si získal i přes kontroverzní případy Čapího hnízda nebo korunových dluhopisů.

Když není soupeře, není ani proher…

Když byla fotbalová Barcelona na svém top vrcholu, nebyla jen dobrá – byla lepší - lepší než všichni ostatní – každého si tahala po hřišti jako bezcílně běhající loutky, mívala pro soupeře ničivé držení míče – zkrátka, jako by protivník na hřišti s ní ani nebyl. A to mi tak trochu připomíná právě Andreje Babiše, našeho magnáta. Ač nejsem jeho fanoušek, docela chápu dostávající se mu popularitu a podporu – on zkrátka umí udeřit hřebík přímo na hlavičku – stejně jako „Barca“ umí sestřelit obranu svého oponenta. Aby ne, v „mači“ proti němu stojí politici, kteří si často ustlali svou kariéru na skandálech; byli u tunelování peněz skrze pochybné státní zakázky a hlavně, hlavně nezodpovědně zadlužovali republiku, byť se kasali, jak ekonomice země rozumí. Takový Kalousek, Sobotka a troufám si do toho započítat i Fialu z ODS, to pro Babišovu Barcelonu nejsou žádná mužstva formátu Realu Madrid, která by jej mohla nějak ohrozit – tito pánové se už ukázali – někteří vícekrát, někteří méněkrát – a to je to skandální – pořád ti samí dokolečka, byť bez oslnivých výsledků. Řekl bych, že v tom je kořen, ze kterého Babiš rozkvetl a ještě více vyroste – lidem už zkrátka došla trpělivost – a to docela chápu, protože sám nemám jasno v tom, koho budu volit. No a pánové z jiných politických stran? Pro Babiše jako druhá liga. Už na svém blogu (jen spojte mé jméno a příjmení a .cz) jsem psal, že jakými jsme občany, takové máme politiky. Pořád si za tím stojím…

Zpět ale k tématu. Jak jsem napsal výše – nejsem fanda Andreje Babiše – a nemyslím si, že ho budu volit – minimálně z toho důvodu, že mi je v některých zásadních věcech nečitelný a taky že si moc nepřeji jednobarevnou vládu, jež by mohla ohrozit demokracii v naší zemi. Na druhou stranu jak můžu vědět, že moje volba je ta správná – prostě to nevím a je úplně možné, že se pletu. Všichni jsme nějak volili (alespoň doufám, že všichni), ale jak vidíme, výpis z účtu státní kasy obsahuje spíše červené hodnoty – na tom se zajisté všichni shodneme, že to není vůbec optimální, protože naše sekery budou muset naše děti zaplatit nebo si zvolí radikální vládu – ať už zleva nebo zprava, která dá od zodpovědnosti ruce pryč a řekne, že její manko to není a proto jej odmítne hradit. Každopádně z pohledu snahy zkusit najít jiné východisko z opakujících se slibů o „lepší zítřky“ naprosto chápu Babišovy voliče. Nemusím s nimi souznít, ale kdo jsem, abych je soudil?