Už pěkně dlouho se řeší, zda-li má být povinná maturita z matematiky nebo nemá. Jaká má být její obtížnost nebo kolik procent žáků ji má udělat. Zásadní vliv má ovšem samotná výuka a učebnice, které se používají.
Dostala se mi do rukou učebnice Mgr. Daniely Helusové pro první ročníky středních škol. Přístup k matematice je patrný hned z titulní stránky, kde na nás mávají plus a mínus z traktoru. Infantilní postavičky, jako Absolutka a Parabolák Vás provázejí celým pracovním sešitem a často se vám i pletou do výpočtu. Učebnice je totiž koncipovaná tak, že příklady píšete přímo do pracovního sešitu, tak aby se musela každý rok knakoupit nový. Naštěstí nám kůrovec sežral půl Moravy a papírem nemusíme šetřit. Ve stejném duchu je koncipován i sešit pro opakování k maturitě. Nechápu, proč mají dospělým lidem, kteří mohou volit, zakládat rodinu, jít do armády nebo podnikat, vysvětlovali matematiku animované postavičky vhodné tak nanejvýš pro druhou třídu?
Postavičky se snaží matematiku zjednodušit, až je je to na škodu. Absolutka, která má symbolizovat absolutní hodnotu nám říká: “Zdravíčko, říkají mi Absolutka, prý že vidím na všem jen kladné hodnoty.“ Jenže máme i komplexní čísla, u kterých nám moc nepomůže. Když někomu vysvětluji absolutní hodnotu, řeknu mu to, že je to vzdálenost čísla od nuly.“ Když k tomu nakreslím jednoduchý obrázek, studenti to pochopí.
Příklady se počítají přímo do pracovního sešitu, takže se musí každý rok kupovat nový, aby vydavatelství a autor vydělal víc penízků. Já ve skutečnosti nemám nic proti tomu, aby byl autor učebnice slušně zaplacen, ale psaní do učebnice je zbytečné plýtvání. Nehledě nato, že místo na příklady nestačí, zvlášť když Vám půlku zabere Mínusačka s přiblblým textem.
Pro srovnání uvedu i sbírku, ze které jsem se učil na té samé střední škole já. Byla to sbírka úloh z matematiky pro SOŠ a studijní oboru SOU. Tato dvoudílná žlutozelená sbírka je z roku 1989 a pořád ji půjčuji, když někdo potřebuje procvičovat. Samozřejmě v ní chybí infantilní postavičky a místo toho jsou tam řešené příklady s komentářem. Předávala se z ročníku do ročníku a stačil k ní jeden nebo dva čisté sešity. Ve sbírce naleznete mimo jiné i diferenciální a integrální počet … to se učilo na středním odborném učilišti v roce 1989. Dnes s ním mají problémy prváci na technických fakultách.
Měli bychom přestat dělat z mladší generace blbečky, vodit je všude za ručičku a naopak jim nechat tu cestičku trochu neuklizenou. Jsou minimálně stejně schopní, aby zvládli i ten diferenciální počet. Potom nebudou mít takové problémy u maturity.
