Z divadelního zákulisí aneb Operace Aisofér
Mou první hereckou zkušeností byla důležitá role dveří v Polednici, kterou jsme sehráli někdy ve třetí třídě ve školní družině. Po nástupu na gymnázium jsem se dostala ke krátkým humorným scénkám, kde jsem hrála postupně hádavou manželku, cynického moderátora reality show, vypočítavého šéfredaktora bulvárního deníku a zkorumpovaného zhýralého politika.
Zatím poslední role je „neméně sympatická" - není jí nikdo jiný než Médeia, mýtická starověká čarodějka, která zavraždí vlastní děti.
Projekt Aisofér - Agroimé vznikl během minulého roku, kdy jsme se ve třídě na návrh naší profesorky literatury rozhodli sehrát ve zkrácené formě tři slavná antická dramata - Agamemnóna, Krále Oidipa a Médeiu. Odtud, z jejich prvních písmen, pochází i název představení. A pozornější čtenář už jistě uvažuje, kde se tu vzal „autor" - Aisofér. Jde o složeninu Aischyla, Sofokla a Euripida.
Prvně jsme nakonec hráli Médeiu na podzim u příležitosti dne otevřených dveří gymnázia Voděradská, před Vánoci následoval i Agamemnón. Král Oidipus si odbyl premiéru minulý pátek, kdy jsme v Kulturním centru Zahrada zahráli pro část naší školy všechna tři představení.
Zhruba dva týdny před tím se nesly v duchu horečných příprav, zkoušek, úprav kostýmů i dohad o tom, odkud se bude vycházet, jaké rekvizity budou na scéně (kterou jsme předtím nikdy neviděli) a tak podobně.
Ještě den před inscenací některým z nás občas vypadával text, neměli jsme dořešeny všechny kostýmy - a ještě jsme ani neviděli děti z Médeii.
Pátek třináctého, deset minut před osmou.
Vcházíme do centra Zahrada a do hlavního sálu, prohlížíme si pódium, odkládáme věci v šatnách, převlékáme se do kostýmů, líčíme se a špendlíme poslední nedostatky u oblečení...
Přichází poslední zkouška. Od devíti třiceti jedeme naostro před téměř půlkou školy.
Začínáme. V zákulisí musíme být zticha, protože na jevišti a v hledišti je odtamtud bohužel všechno slyšet. Objevujeme černou kočku, která se nám proplétá mezi nohama. Na obojku má cedulku se jménem Čertík. Okamžitě se stává oblíbencem hereckého souboru. Jen ve chvíli, kdy málem vběhne na schody na jeviště, ji zadržíme. Pátek třináctého a černá kočka. To je tedy kombinace...
Chór si dvojhlasně až trojhlasně opakuje svůj text. Já se snažím o totéž v duchu. Doufám, že ho na jevišti nezapomenu. Ne že bych trpěla obzvláštní nervozitou, ale paměť mívám občas jako cedník.
Ale na dni otevřených dveří i o Vánocích to vyšlo. Jaký je tady rozdíl? Skutečné pódium, jasná světla, ozvučení a publikum? Ne, v tom to není. Zkrátka mám pocit, že si ho pamatuji hůř než tehdy :-).
Hudba ohlašuje konec prvního představení. Agamemnón, Klytaimnéstra a další scházejí dolů. Na jeviště přichází Oidipus se svým chórem.
Už brzy. Nějakých pětadvacet minut a na řadě jsme my.
Ach bože. Již někdy v polovině mých 183 řádek mi obvykle vysychá v ústech, a to je pak těžké hodně nahlas mluvit. Kéž by se dalo na jevišti pít... bohužel v antice ještě PET lahve neznali.
A je to tady. Oidipus odchází ze scény a běží si do zákulisí pro „krvavý" hadr přes oči a „krev" na tváře. Jestlipak ta barva potom půjde umýt? V metru by se lidi pak asi divili.
Přicházíme na řadu. Za doprovodu hudby vchází na scénu chůva, jejíž řeč hru uvádí, a tříčlenný chór korintských žen.
Pak i Médeia.
Jakmile jsem řekla první repliku správně, nervozita téměř úplně zmizela. Byla jsem pořád ve střehu, ale už ne nervózní. Až na příšerně vrzající jeviště proběhla všechna představení bez zádrhelů. Nápovědu schovanou za scénou jsme nakonec nikdo nepotřebovali. Dokonce jsme se v Médeie, chór ani já, nespletli v textu, ráno toho dne narychlo upraveném ze „synů" na „dcery" (vzhledem k děvčatům, která hrála děti namísto chlapců v původní hře). Děti se zhostily své úlohy na výbornou. Však se i na konci dočkaly největšího potlesku.
Ano, vzbudili jsme potlesk. A prý se školní obecenstvo chovalo slušněji než v normálním divadle :-). Profesoři později říkali, jak byli příjemně překvapeni. Ovací se dočkal především představitel Oidipa, výborný herec a řečník. Po klanění se rozdávaly růže a kosatce, speciálního daru se dostalo naší paní profesorce Pařízkové - za to, jak se nám trpělivě věnovala, vymýšlela kostýmy, dávala pozor na režii a myslela na všechny detaily, na které bychom jinak možná zapomněli, obdržela opravdu speciální kytici (na obrázku úplně dole, v pravé ruce, ale detaily jsou špatně k rozeznání - nápověda: je k jídlu...).
Nakonec tedy všechno dopadlo skvěle. A v budoucnu? Na podzim pravděpodobně odehrajeme představení pro rodiče, možná i pro veřejnost (v tom případě se zde včas dočkáte příslušných informací). Padla zmínka o nějakém festivalu amatérských souborů. Kdo ví?
Jelikož si mnoho z nás jako jeden ze seminářů na příští školní rok vybralo Kulturu mluveného projevu, což je cosi mezi rétorikou a dramatickým spolkem, možná nazkoušíme i další hry. Že by pro změnu komedii?
To se teprve uvidí. Ale z Aisoféra si odnášíme samé skvělé vzpomínky a naše herecké ambice rozhodně ještě u konce nejsou. Spíše naopak :-).
Podívejte se také na následující odkazy:
www.gymvod.cz (stránky gymnázia Voděradská)
http://www.aisofer.wpstudio.cz/ (web naší herecké společnosti; zatím není zcela hotov, ale můžete si zde prohlédnout například některé starší fotografie)
Julie Nováková
Rozhovor na rádiu APPlaus
V úterý 16. září od 20:00 se můžete těšit na rozhovor a mé autorské čtení v pořadu KREV (Kreativní autorský večer) rádia APPlaus. Čekají vás zajímavé novinky, literární ukázka i příjemná zábava! A je možné si pořad přijít poslechnout i skutečně "naživo" do kavárny rádia, odkud se vysílá. Rozhovor a čtení si budete moci poslechnout tam nebo na stanici živě od 20:00, v následných reprízách nebo později v archivu pořadu: http://www.radioapplaus.com/Porady/KREV/ARCHIV-PORADU
Julie Nováková
V otroctví memů. Nebo ne?
Už krátce po svém zavedení Richardem Dawkinsem v polovině 70. let se pojem „mem“ stal nezbytnou součástí slovníčku těch, kdo se chtěli vyjadřovat o lidské kulturní evoluci, vývoji jazyků i šíření myšlenek a trendů. Nějakou dobu se zdálo, že je nepostradatelný. Je ale memetika důležitý vědní obor, nebo jen krátkodobý módní trend mezi částí psychologů, biologů a lingvistů?
Julie Nováková
Kulturní střípky počínajícího jara
Macbeth, Souborné dílo W. S. ve 120 minutách, Pan Polštář, nové knihy a pár dalších postřehů z nedávné i dávnější doby.
Julie Nováková
(Retro)recenze: Výstřední vesmír
Před nějakými šesti, sedmi lety jsem za poukázky na knihy z některé z předmětových olympiád na gymnáziu zakoupila knihu Roberta Kirschnera Výstřední vesmír – ale od té doby jsem četla jednu jinou knihu za druhou, zvlášť po přechodu na čtečku, a stále jsem si na něj nenašla dost času a chuti. Pár dní strávených loni doma s nemocí bylo dobrých minimálně k tomu, abych po Výstředním vesmíru konečně sáhla a přečetla ho. Výsledek? Kniha se mi velmi líbila a zároveň jsem ráda, že jsem se k ní dostala až nyní. Proč? Hned se dozvíte...
Julie Nováková
Po dlouhé přestávce...
Na blogu toho od roku 2010 mnoho nového nepřibylo. Důvod je prostý; práce bylo čím dál tím více a času na psaní něčeho, za co nedostanu zaplaceno, výrazně ubylo, začala jsem studovat na VŠ a postřehy jsem pak postovala tak maximálně na Twitter. Blog snad ale zase ožije, ačkoli chodím do práce, měsíčně potřebuji vyprodukovat několik článků a mnoho stránek v knize či povídkách a čekají mě státnice, obhajoba BP a zahájení pokusů na DP. Objeví se tu recenze Výstředního vesmíru, zamyšlení nad některými "stoletými" výzkumy i odkazy na zajímavé články z nedávné doby. Tedy doufám...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Poslanci mají jednat o změně zákoníku práce, o minimální a zaručené mzdě
Poslanci by měli na mimořádné schůzi začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2039x
Moje životní motto zní: Někteří lidé berou sami sebe tak vážně, až je to směšné. Berme život takový, jaký je - a nikdy není tak špatný, aby bylo nejhůř!
Dnes: PřF UK, aktuální medailonek na mých osobních stránkách julienovakova.ic.cz (na blog nemám více než rok téměř žádný čas).
Seznam rubrik
- Humor, koření života
- Nestačíme se divit...
- Zázraky (nejen) vědy
- International Space Camp
- Aisofér - Agkroimé
- Osobní
Co právě poslouchám
- Sarah Brightman, Sinead O´Connor, Enya, Roxette, ABBA...
- Beethoven, Smetana, Holst, Mozart, Debussy...
- John Williams, Ennio Morricone, Hans Zimmer, James N. Howard...
Oblíbené stránky
- ...a jeho stránky č.2
- stránky Sdružení amatérských novinářů...
- Techmania - svět vědy a techniky
- Johnakův blog
- Svět pro spisovatele i čtenáře
- Fotogalerie Jana Schinka
- Paristep: Krásné stránky o Paříži