Třináct báječných hodin aneb Pragocon 2010 v novém slušivém kabátě

Letos jsme měli poprvé možnost navštívit Pragocon pod novým vedením a v celém novém pojetí. Jak to dopadlo? Šampaňské teklo proudem a smích ani na minutu neustával...

Taneeníci Improvizovaného cirkusu.

Čtvrtek 19.00 Na Pragocon jsem přišla hned po besedě s členy Dětské tiskové agentury na Kačerově. Beseda byla skvělá a těšila jsem se na con, nicméně ve čtvrtek škola ještě zela prázdnotou a většina mých přátel měla dorazit teprve v pátek nebo v sobotu, odešla jsem tedy poměrně brzy.

U recepce jsem se ptala na placku z loňského FFS, kde jsem ji sice měla předem objednanou, ale z důvodu vyprodání ji neobdržela; dozvěděla jsem se, že od pátku budou placky k dostání. Podívala jsem se i na povídání O conu před conem (musím ale přiznat, že jsem si během přednášky začala číst o mnohobuněčnosti), dala si své první letošní toasty, nezbytnou to součást conů, a vyrazila jsem rozlepit po škole pár letáčků zvoucích na mé dva sobotní pořady. V pátek jsem musela jít na brigádu, ale soboty už jsem se nemohla dočkat...

Sobota 9.45 Opět na recepci. Zbývalo patnáct minut do začátku mé besedy o Zločinu na Poseidon City, o tom, jak vydat knihu jako začínající autor a všem dalším, co by posluchače zajímalo - jedná se koneckonců o besedu. Před dveřmi jsem potkala Toma Němce, vedoucího linie Pevnosti, který mi sdělil, že je zamčeno, ale dojde pro některého z organizátorů s klíči. Chvíli po desáté jsme se dostali dovnitř.

Nebylo však kam spěchat, protože žádné publikum dosud nedorazilo. Chvíli jsme si povídali se dvěma redaktory Pevnosti a zástupkyní linie, pak dorazili mí dva kamarádi a kolegové z literárních soutěží, Honza Flašar a Stanislav Hůla. Tom Němec se krátce nato omluvil, protože měl jako šéf linie spoustu dalších povinností. Obecenstvo se po chvíli rozšířilo o Johnaka. Beseda se tak stala kamarádským povídáním o všem možném, ale zejména skutečně o psaní knih (koneckonců, když jsou v místnosti skoro samí spisovatelé, co jiného se dá čekat). Pořad v deset hodin ráno (na conech je ráno defaultně do 12.00) sice většinou nemívá velkou šanci, ale čekala jsem alespoň o dva, tři lidi více...

Ve druhé polovině plánované besedy dorazil i náhodný návštěvník a chvíli před jedenáctou naše řady rozšířil Sebastian Chum, který měl mít přednášku o projektu Dragon Age. Ale beseda a přednáška se slily dohromady ve dvě hodiny velice příjemné diskuze o hrách i knihách, do níž se kolem půl dvanácté zapojili i Honza Macháček a Jiřina Vorlová.

12.00 Na řadu přišel Jiřinin tradiční literární workshop, kde jsme navzájem probrali své přihlášené povídky. Kritika byla u všech konstruktivní a užitečná, musíme se pochválit.

14.00 Pět minut po začátku Johnakovy přednášky o klubu HMS Phantom jsem místnost Pevnosti opustila, protože přijela kamarádka, pro niž byl Pragocon premiérovým conem. Po přihlášení jsme zamířily k DDR, kde bylo k mému velikému údivu většinou volno. Tanečnice ze mě nebude, ale člověk se při tom dobře pobaví. Na dvou X-Padech se s námi střídal jeden další tanečník, s nímž jsme pak odešly zahrát si Sabotéra do herní haly. Cestou jsme se stavili na turnaji v SW lodích, ale bohužel už bylo plno. Johnakovi jsem na turnaj půjčila propisku, kterou posléze zřejmě někde ztratil. Nešťastná psací potřeba, psala opravdu dobře... Ať je nyní kdekoli, nechť oddaně slouží jinému psavci nebo odpočívá v pokoji.

Poté, co jsme byli od her mírně vystrnaděni začínajícím turnajem, jsme se přesunuli do čajovny. Uvědomujíc si, že začínám dělat křena (mimochodem, seznamovací potenciál conů je vskutku úctyhodný; kamarádkám, které nevědí, kde najít inteligentního milého chlapce, vždy radím na nějaký con zajít), rychle jsem vypila svůj čaj a zamířila do hlavního sálu na besedu s autory a redaktory Pevnosti. A dobře jsem udělala!

17.45 Chvilku po mém příchodu, kdy byla debata o antiutopiích v plném proudu, ke mně totiž vykročil Jirka Procházka a s gentlemanským políbením ruky mne vyzval, abych rozšířila řady (či spíše kroužek) diskutujících. Takové nabídce se přece nedá odolat, ne? Nemusela jsem se ani představovat; když chce někoho představit Jirka, není možné ho přeslechnout. A kdo by mne snad obyčejně přehlédl, tentokrát nemohl, když jsem byla vyzvednuta do výšky a doslova posazena na nové místo.

Zábavně - ačkoli, jak už to u literárně-filozoficko-metafyzických témat bývá, zřejmě bez viditelného výsledku - jsme prodiskutovali antiutopie a humoristickou fantastiku. Účastnili se i tak významní hosté jako kupříkladu Josef Pecinovský a Františka Vrbenská.

19.00 Opět v menší místnosti Pevnosti začala má přednáška o detektivní fantastice. Její průběh lze shrnout parafrázováním názvu slavného románu - bylo nás pět. Chvilku možná i šest. Na to, že šlo o mou první přednášku, vyšla časově dobře; skončila jsem s prezentací ve tři čtvrtě na osm a zbytek času jsme si povídali. Posluchače pobavilo především bonusové desatero věcí, které potřebujete vědět, než si něco začnete se spisovatelem.

20.00 V téže třídě začala Ziřina přednáška Magie čísel a symbolů. Ač mě numerologie nezajímá a na veškeré podobné věci se dívám velmi skepticky, přednáška se mi moc líbila; seznámila mě s architektonickými podivuhodnostmi, perličkami ze Star Wars a dalšími zajímavostmi.

21.10 S kamarádkou jsme opustily ještě běžící přednášku o symbolice čísel, abychom se stihly rychle najíst před Ohni Andoru. Bramboráčky byly docela dobré, ale conové toasty jsou lepší - a je to tradice.

21.40 Po zhltnutí horkých bramboráčků jsme běžely do šatny a ven na Ohně Andoru. Fireshow byla moc pěkná a sklidila obrovský potlesk. Účinkující bylo nutno obdivovat nejen kvůli tomu, co dovedou s ohněm, ale i pro doslova letní oblečení, v němž show předváděli. Na recepci mě napadlo se znovu zeptat na placku z FFS 2009; bohužel už byla vyprodaná. Snad ji konečně seženu na letošním FF.

22.00 Nadešla chvíle na Večer fantastiky. Jeho první část byla vyhrazena tanečnímu představení Improvizovaného cirkusu. Došlo mi, že jsem celý den úplně zapomněla fotografovat; pořídila jsem tedy alespoň jeden snímek tanečníků. Jejich vystoupení bylo výborné a ohebnost a rovnováhu mohl účinkujícím každý v obecenstvu jen závidět.

Následoval křest hry Mass Effect 2. Kluci z Electronic Arts uspořádali soutěž o její exemplář - odvážný soutěžící musel prokázat své znalosti o hře a vášeň pro ni, již dokázal politím sebe sama šampaňským za křiku „Mass Effect!". Myslím, že si ji rozhodně zasloužil... Jako menší problém se ukázala kluzká podlaha s rozlitým alkoholem, jelikož mělo následovat vystoupení orientální tanečnice.

Organizace conu však zareagovala pohotově a na místo se dostavil Vašek Pravda v roli uklízečky, kde měl možnost plně využít svůj nepochybný komediální talent. „No toto, to je bordel, kdo to má po vás uklízet?!" durdil se při vytírání. „Počkat... To je šampaňské?" Načež se sklonil k zemi, trochu si líznul a předvedl nám svůj vlastní taneček s koštětem. Publikum padalo pod židle smíchy.

„Vašku, organizace conu ti jde výborně, ale podlahovou kosmetiku přenechej odborníkům," podotkl Sebastian Chum.

Kdosi jiný poznamenal: „Už vidím v pondělí ta děcka přisátá po tom šampusu k podlaze."

Do sálu byl přinesen koberec, po chvíli zase odnesen, navrácen a opět odnesen, tentokrát definitivně. Došlo na skutečný úklid a vystoupení tanečnice už nic nebránilo. Tanec byl skutečně vynikající - ostatně jako vše na conu, čeho jsem byla svědkem.

Pragocon byl totiž výborný. Podobně jako u většiny conů: Kdo neviděl, nepochopí; může si však zkusit alespoň představit. Pragocon splnil všechna očekávání u dobrého conu: Pobavila jsem se na programu i mimo něj, poznala nové lidi, nasmála se jako málokdy jindy a i přes ranní vstávání a nabitý rozvrh si odpočinula jako málokdy jindy.

23.22 Ač se mi nechce a zábava se mnohde teprve rozjíždí, odcházím, abych stihla autobus a navazující tramvaj. Příště si zřejmě zaplatím nocleh nebo vydržím v bdělém stavu do nejbližšího ranního spoje.

23.55 Po kluzkém chodníku kráčím domů, pod nohama mi křupe namrzlý sníh. Hned po příchodu se pustím do psaní reportáže z nezapomenutelné akce...