Zítra si připomeneme výročí justiční vraždy M. Horákové. Je dobře, že o této kauze v poslední době vyšlo mnoho skvělých článků, které připomínají hrůzy padesátých let, výborný pořad na toto téma měla i mnohými zatracovaná ČT.
Zároveň jak bude ubývat pamětníků této doby, bude tendence (nejen) tento zločin relativizovat. Možná si někteří ještě pamatujeme výroky komunistické poslankyně Semelové, že si za svoji popravu dr. Horáková mohla sama. Navíc tato slova byla podpořena svého času druhým mužem KSČM Petra Šimůnka, který řekl, že to, co Semelová řekla o procesu s dr. Horákovou, byla pravda. Ani stopa po omluvě, ani stopa po pocitu viny. Děsivé, neuvěřitelné. Stojí za to dodat, že pokud člověk necítí potřebu se omlouvat, pak se necítí ani vinen. A pokud se necítí vinen, udělal by to, co udělal klidně znova. Vyznání vin nemůže vrátit životy, ale může vyjádřit lítost, distancovat se od zločinů minulosti a může je veřejně prohlásit za nepřípustné. A to není málo. Vyznání vin není slabost, ale síla. Naopak zamlčování vin a bagatelizování zločinů je slabost.
Na druhou stranu je postoj komunistů v něčem pochopitelný, protože ani soudruzi v zemi, kde se myšlenka komunistického ráje na zemi realizovala v masivním měřítku první, necítí jakýkoli náznak viny. Co na tom sejde, že zlikvidovali milióny a milióny lidí. Komunisté se neomlouvají. Milióny mrtvých byl pouhý historický přehmat. Stejně tak vražda dr. Horákové. To se tak prý někdy stane…
Rád bych ale v souvislosti s dr. Horákovou poukázal na jinou věc. Před dvěma lety prezident Zeman jmenoval vládu, v níž poprvé od roku 1989 hrají zásadní roli komunisté. Ceremonie spojená se slavnostními přípitky se uskutečnila přesně v den, kdy jsme si připomínali den popravy M. Horákové. Jak milovníci, tak odpůrci M. Zemana se shodnou přinejmenším na jedné věci. M. Zeman svoje kroky promýšlí a zvláště když chce někoho provokovat, ví moc dobře, proč to či ono dělá. Umí to mistrně.
Ceremonie vlády podporované komunisty a navíc vedené bývalým agentem STB v inkriminovaný datum, byl další plivanec do obličeje „kavárně“ a Zemanovým odpůrcům. Třeba dodat, že se to prezidentovi povedlo skvěle! Když už to muselo být, pak vybrat tento datum bylo naprosto ubohé.
Chápu, že mnozí berou komunisty jako fakt. Dějiny píšou vítězové a asi proto je komunistická ideologie pro mnohé přijatelná, kdežto např. nacismus je nepřijatelný, byť co se počtu mrtvých týká, má toho komunismus na svědomí víc. Zároveň se mnohokrát stalo, že kdo se nepoučí ze svých dějin, bude si je muset zopakovat. Ohledně komunistů jsme zřejmě nepoučitelní.
A na závěr ještě jedna věc. Je mi líto těch, kterým komunisté zničili životy a kteří se na jejich rostoucí vliv musí dívat. Nechtěl bych něco podobného zažít.
