Hladový medvěd a unavený západ

Byly doby, kdy se Rusko západu bálo a respektovalo jeho sílu. Respektovalo jeho moc a to nejen vojenskou, ale i politickou a ekonomickou. To, co se děje na Ukrajině ukazuje, že tato doba skončila. Putin a jej obklopující garnitura se západu přestala bát.

Zatím to, co sledujeme, vypadá tak, že si Putin dělá, v podstatě co chce a že varování Západu jsou pro něj spíše štípnutím komára. Rétorika stylu „jsme velmi nepokojeni“ ho zajímá asi tak jako kdyby pudl štěkal na dogu. Západ je konfrontován s tím, že pokud to myslí s ochranou Ukrajiny vážně, musí něco obětovat.

Nemám na mysli vojenský konflikt, ale zavedení tvrdých ekonomických sankcí. Jenže západ ví, že pokud tyto sankce uvalí, pak to bude bolet nejen Rusy, ale i Evropany. Rusko bude reagovat a je třeba dodat, že i ono má páky, jak západu znepříjemnit život a to hodně. Putin zřejmě tuší, že zpohodlnělý západ nic obětovat nebude a že se bojí nejen vojenského, ale i ekonomického konfliktu. Evropa a Amerika proklamují slova o svobodě a respektu, na kterých je euroatlantická (tedy naše) civilizace vystavena, jenže pro udržení těchto oblastí resp. hodnot bývalo v dějinách nutno někdy něco vynaložit, něco obětovat. A přesně s tím je Evropa a západ konfrontován dnes. V podstatě zda je (západ) ochoten za hodnoty, na kterých byl vytaven něco obětovat nebo zda má strach, který ho v mnohém paralizuje.

V současnosti by se jednalo o oběti (a tedy s nimi související sankce) ekonomické, které by Putinovi ukázaly, že přestřelil. Pokud k nim nedojde, Putin jasně pochopí, že proti němu stojí unavená stará dáma, které se není třeba obávat a která se zmůže – řečeno s Mirkem Dušínem, tak akorát na slova „to je nečestné a nesportovní“ popř. na výroky typu to se ale opravdu nedělá. Jenže to je probouzejícímu se Ruskému medvědovi k smíchu a pouze to u něj zvýší pocit hladu a touhy rozšířit svoje lovné teritorium.

Nakonec se totiž ukáže, že platí slova, která nedávno pronesl náš prezident v Litovli, že „důležitější než lidská práva je export“. Je-li tomu tak, potom je na místě zásadní otázka: A kdo bude další?