V současnosti otáčí nejen sportovním světem story dvou nadlidí, golfisty Tigera Woodse a fotbalisty Johna Terryho. Oba patří, co se týče sportovních výkonů, k nejlepším, co se týče morálky, k nejhorším. A oba mají doma peklo. A dobře jim tak.
Tito dva porušili nepsané morální zákony a nařízení, desatero i konvence konzervativní společnosti, když byli přistiženi v posteli s cizími ženami. V případě Terryho to byla dokonce žena jeho spoluhráče a dnes už pochopitelně bývalého kamaráda, Wayna Bridge, takže na pořádný malér je zaděláno.
Tento skandál má dvě roviny. Jedna je ta, kdy vyplouvají na povrch skutečnosti, které odhalují pravý charakter jmenovaných, kteří se chovají jako jednobuněční živočichové, jsou schopni odhodit veškerou slušnost a bez pudu sebezáchovy se vrhají vstříc pochybným dobodružstvím. Zapomínají, že žijí v monogamní společnosti, mají doma ženy a děti a ti jejich nezodpovědnými eskapádasmi nejvíce trpí. Zastávám názor, že lidé, jež z mnoha důvodů nechtějí, či nemohou dodržovat zásady konvenční společnosti, jež by měly být morálním zákonem, by neměli mít žádné závazky. Kdo si chce užívat, může přece, není to trestné, ale nepotřebuje k tomu ženu a děti, jež jsou následně nejvíce postiženi. Pochopitelně, proti je silný argument, že je to jistý anachronismus. Monogamie je na ústupu i na základě výzkumů, jež naznačují, že člověk je spíše bigamista, což stoupající procenta rozvodů a potratů jen potvrzují.Přesto bychom neměli zapomínat, že existují dobré lidské vlastnosti, jako slušnost, věrnost, svědomí, charakter a morálka, jež jsou prověřená a provázejí nás po tisíciletí. Nezanedbatelný je tady i dopad výchovný, kdy oba pošpinili obrazy ikon, ke kterým vzhlíží mládež celého světa a kterým by měli jít příkladem.
Druhým aspektem v této kause je stránka sportovní. V případě Woodse je celkem jednoduché. Golf je sport individuální, on se uklidil do ústraní, do odvolání zrušil své starty na turnajích a přišel tak "pouze" o peníze od znechucených sponzorů, kteří tomuto erotomanovi, podle mne správně, zrušili smlouvy. V případě Terryho je situace poněkud komplikovanější. Fotbal je sport kolektivní, vyžaduje kromě individuálních schopností a dovedností jistou soudružnost aktérů, kteří musí dodržovat určená pravidla, jež ve výsledku určují příznivé klima v kabině a potažmo zaručují i dobré výsledky. K tomu je samozřejmá i psychická a morální vyspělost jedinců, jinak se kvalitní kolektiv sestavit nedá.
A zde je právě kámen úrazu.Terry porušil základní pravidlo každého společenství, že co je v domě, není pro mně. Nejen většinová společnost, ale i kabina se rozdělila na dva tábory. Jedni se hříšníka zastávají, druzí, a těch je většina, stojí jednoznačně na straně Bridge a prověřených hodnot. Paradoxně nejhůře je na tom teď trenér Capello, jenž byl postaven před problém, který je nutno okamžitě řešit. Musí si vybrat z několika možností, když každá z nich bude pro někoho nepříjemná, a to i v případě, že Bridge povolán nebude, protože Terryho nominace je téměř jistá. Buď se bude tvářit, jako by se nic nestalo a čekat, že problém vyšumí a vše se samo vyřeší. To je ovšem cesta do pekla a je nepravděpodobná. Nebo jmenovanému sebere pásku, nechá jej na pokoji s tím, že hrany se postupně obrousí a vše se vrátí do starých kolejí. Toto řešení je velmi krátkozraké, hrozí dlouhodobým a stupňujícím se napětím v kabině a výsledek je podobný předchozímu. Jestliže si však Capello chce zachovat tvář, musí přistoupit na třetí, nekompromisní řešení. Viníka okamžitě vyloučit, i za cenu možného částečného oslabení týmu a vyslat všem jasné varování, že takové moresy zde trpěny nebudou. Lidské kvality a hodnoty musíme přece ochraňovat, ať se jedná o sport, politiku či cokoliv jiného.
Jedna věc mne ovšem, mimo jiné, velmi překvapila. Že na stranu podvodníka se postavila i současná nedotknutelná ikona zdejšího sportu, Petr Čech. Tento postoj moc nekoresponduje s jeho pracně vymodelovaným obrazem vzorného manžela, otce, občana a reprezentanta, jak je nám neustále připomínáno. Velmi by mne zajímala jeho reakce, kdyby na místě Wayna Bridge byl on sám, což se může při Terryho morálce a potenci klidně stát.
Ač nejsem praktikujícím křesťanem, mám své zásady a stojím v tomto, i podobných případech jednoznačně na straně podvedených. Jsem ale zároveň dlouholetým příznivcem anglického fotbalu, který má, po letech bídy, letos velkou šanci na úspěch. Ovšem bez Terryho, jinak mají angličané o fandu méně. Napořád.
