Vojna není kojná aneb Jak jsem si (ne)znechutil Vysoké Tatry.
Čas neúprosně letí a příští týden tomu bude už neuvěřitelných dvacet let, co jsem začal plnit tu nejčestnější vlasteneckou povinnost. Stal se ze mne voják. Voják k pohledání, vážil jsem asi padesát kilo, trápila mne senná rýma a po uběhnutí jednoho kilometru jsem potřeboval kyslíkovou masku. To je ten nejlepší předpoklad pro to, aby ze mne byl dokonalý velitel tanku T-72. A takové kádry školila poddůstojnická škola v Kežmarku. Stal se ze mne vlastně student v zeleném, plným titulem žák poddůstojnické školy vojín Nitka.
Onen sychravý dubnový den jsem se dostavil na nádraží v Ostravě-Svinově (tehdy to bylo nádraží Ostrava-Poruba, neboť za jméno Svinov se asi nějaký potentát styděl) už tři hodiny před odjezdem vlaku. To aby mi to náhodou neujelo a já nezačal vojnu v nápravné komůrce pro zlobivé vojíny. Když jsem potom zoufale sledoval zadní světla ujíždějícího rychlíku tak jsem zjistil, že v Ostravě jsou i jiná nádraží ze kterých se dá na to Slovensko odjet. Díky tomu, že tehdy ještě vlaky jezdily docela často jsem vyrazil z Vítkovic.
Vlak byl plný natěšených branců a každý se už nemohl dočkat ohřátého párku který dostane na uvítanou a na krásné khaki oděvy. Všichni dbali poučení ze zadní strany povolávacího rozkazu a vůbec nekonzumovali alkoholické nápoje. Jenom nechápu, proč tolik z nich mělo v přestupní stanici (Poprad) takové problémy s vystoupením z vlaku. Tam už nás svolával nádražní rozhlas k nastoupení do armádních autobusů, které nás odvezou do kasáren. Bylo to obtížné, ale nenastoupil jsem. Znal jsem v Popradu jednu útulnou hospůdku a moc jsem ji chtěl znovu navštívit. Však co, armáda počká...
Tam jsem se seznámil se dvěma vojáky, kteří už nějaký ten pátek v Kežmarku sloužili. Byl to řidič sanitky a jeho velitel. Vojáci se totiž zásadně nepohybovali samostatně, ale vždy ve skupinách, kde vždy musel být nějaký velitel. Díky tomu jsem do kasáren dorazil s pětihodinovým zpožděním v sanitním voze. Párek na uvítanou na mne bohužel nezbyl.
Ranní probuzení bylo strašlivé. Nějaký blázen křičel něco o malém budíku a další zelení panáčci na nás neuvěřitelně sprostě řvali. A prý se máme na něco připravit a než jsme se připravili tak už jsme na to nastupovali. Prý rozcvička, tak to zvládnu... Nezvládnul! Uběhli jsme asi tisíc kilometrů kolem nějaké oprýskané budovy a potom jsme dělali neuvěřitelné množství kliků, dřepů a jiných náročných sportovních výkonů. Někteří jedinci kolabovali. Nevím kteří to byli, vypadali jsme totiž všichni stejně.
Následující dny byly jako vystřižené z Dantova pekla. Ještě dnes mi běhá mráz po zádech při vzpomínce na povel: „Plyn-postřik!" Nedá se spočítat kolikrát jsem na sebe navlékal takovou divnou pláštěnku, překrýval jsem boty zeleným igelitovým sáčkem a na obličej si natahoval protiplynovou masku OM-10. A takto vymóděný jsem se plížením-plazením pohyboval odnikud nikam.
Málokdo si dovede představit jak nádherný je výhled na Lomnický štít skrz ty věčně zamlžené okýnka protiplynové masky. Jak je krásné, plazit se po ostrém štěrku a v dálce vidět nádherná rekreační střediska v Tatranské Lomnici či na Starém Smokovci. To si k těm nádherným horám hned vybudujete vřelejší vztah! Já si ho vybudoval.
I po létech se strašně rád do těchto míst vracím a na chvíle strávené v protiatomové pláštěnce už vůbec nevzpomínám ve zlém. Prostě to tak bylo a nic na tom už nezměním. A ani měnit nechci, o čem bych taky dneska psal.
Vysoké Tatry jsou totiž nádherné, ať se na ně díváte z oken luxusního hotelu či z okénka posádkové věznice. Všem čtenářům kteří je ještě neviděli, vřele doporučuji jejich návštěvu. Věřte mi, nebudete litovat! Přeji hezký večer.
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů

Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...

Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce

A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!

A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...

Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky
Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout. Sánchez vyhlásil stav nouze
Celé pevninské Španělsko a Portugalsko v pondělí po poledni postihl rozsáhlý výpadek proudu....
Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout
Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...
Americká letadlová loď uhýbala palbě, při manévru utopila stíhačku za miliardu
Posádka americké letadlové lodi USS Harry S. Truman, která operuje nedaleko pobřeží Jemenu, si...
Co to je za čilého staříka? Otec Izraele se postavil na hlavu a ukázal železnou vůli
Seriál Na pláži v Tel Avivu můžete narazit na podivuhodnou sochu: břichatého staříka v plavkách stojícího...
Můžou za to větrníky a soláry? Blackout ve Španělsku provázel i výpadek informací
Premium Nic podobného ve Španělsku dosud nezažili. Pondělní blackout uvěznil desítky milionů lidí ve...
Chtěla jsem do politiky, ale zklamala mě. Aktivistka Haškovcová o klimatu i Gretě
Premium Rozárie Haškovcová je ve svých 22 letech jedním z nejsilnějších hlasů šířících osvětu o změnách...
Znáte Labubu? Jak se čínský zubatý skřítek zakousl do lidských srdcí i recese
V nekonečné řadě postaviček přicházejících z Asie jsou panenky jménem Labubu nejnovějším...

Chystáte výbavičku nebo sháníte hračky? FOR KIDS vám usnadní výběr
Letňanský veletrh, zaměřený na budoucí maminky a rodiny s dětmi, přivítá v půlce dubna oblíbené vystavovatele a zároveň představí zcela nové značky...
- Počet článků 685
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1637x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů