Je velmi zajímavé, jak se ty naše české internetové diskuse jen hemží samými křišťálově čistými lidmi, kteří prostě jen žijí megaslušný život a nikdy se jim nic zlého nemůže stát. Však to posuďte sami...
Stačí když si otevřete diskusi pod článkem o nějaké tragédii a uvidíte jak se tam stahují všeználci, kteří o dané události vědí absolutní, však víte co, ale musí to řádně okomentovat. Stačí, když se někde na silnici zabije nějaký motorkář a už cítí potřebu napsat něco o tom, že určitě vůbec neuměl jezdit, nebo to byl jen hloupý kaskadér který na silnici vůbec neměl co dělat.
Najdou se i takoví cynici, kteří prohlásí, že jim by se nikdy nic podobného stát nemohlo a toho mrtvého není vlastně vůbec žádná škoda. Napíšou to, i když toho člověka vůbec neznali, nevědí nic o tom jak žil, jak se choval ke svému okolí či kolika lidem svou smrtí způsobil nesmírnou bolest. Prostě napíšou „dobře mu tak“ a stisknou Enter...
Ono se opravdu občas stane, že někdo udělá strašlivou blbost a zaplatí za to cenu nejvyšší. Ale většinou za to platí obrovskou cenu i jeho nejbližší okolí, které se z takové tragédie ještě dlouho vzpamatovává. Ale internetový diskutér na opačném konci republiky ví nejlíp co se vlastně stalo a okamžitě pošle na rakev toho nešťastníka svůj elektronický plivanec.
V pátek jsem byl na pohřbu jednoho takového nešťastníka (motorkář to nebyl) a v plné smuteční síni jsem si vzpomenul nejen na to, co jsem v dětství se svým mrtvým spolužákem prožil, ale taky na to, co o něm na netové diskusi napsali lidé, kteří jej sice vůbec neznali, ale měli tu potřebu se k tomuto neštěstí vyjádřit. A věřte tomu, že mi bylo neskutečně zle!
Ale taky mne napadlo, co by asi tito hrdinové monitoru a klávesnice napsali, kdyby se podívali do tváře jeho přibližně desetileté dcery? Myslíte si, že by dále trvali na svém přesvědčení, že takových lidí není nikdy škoda? Já myslím, že ne a doufám, že by se za své chování upřímně zastyděli. Protože ještě stále věřím, že náš národ není zase tak zlý, jak se občas tváří. Přeji hezký den.
