Trojka z chování a jiné známky odboje
Ono se to dá asi použít i na dobu dřívější, ale tu jsem nezažil a tak se zaměřím právě jen na poslední dvě desetiletí vlády té jediné a neomylné státostrany.
Myslím si totiž, že určitě nejsem sám kdo se docela baví při čtení či poslechu různých životních příběhů všelijakých těch statečných bojovníků proti tehdejšímu režimu, kteří vidí odboj i v nedostatečné z (tehdy) povinné ruštiny. Nebo třeba v tom, že prostě jen neposlouchali soudružku učitelku a vysloužili si za to sníženou známku z chování...
Dokonce se najdou i odbojáři, kteří byli už v první třídě základní školy natolik uvědomělí, že odmítli vstup do Jiskřiček. Oni totiž už tehdy věděli, že z této organizace vede cesta jen k daleko zlotřilejším uskupením, jako byli třeba pionýři či svazáci.
Tihle odbojáři však neponechali nic náhodě a ve své protirežimní činnosti pokračovali i nadále. V rámci obrany své osobní svobody se ve škole odmítali poddat příkazům soudružek učitelek a založili si sbírku kázeňských trestů, počínající důtkou třídního učitele a končící trojkou z chování.
Na vyšším stupni základní školy k tomu přidali neochotu učit se jazyk okupantů a s obrovskou radostí propadali z ruštiny. Jejich vysvědčení vypadala sice opravdu hrozně, ale oni už tehdy věděli to, že to časem doba ocení...
A doba to ocenila. Lidé, kteří v dobách končícího reálného socialismu byli dětmi a nemohou se proto pochlubit podpisem pod Chartou 77 či nějakým vězněním za politický trestný čin se prostě chlubí právě takovýmto odbojem. A pokud k tomu mohou přidat ještě svůj odpor ke službě v ČSLA a těžce získanou modrou knížkou, tak mají vyhráno.
Já těmto lidem docela závidím. Když jsem skládal „slib jisker“, tak jsem neměl o nějaké politice ani páru. A to se nezměnilo ani když jsem skládal „pionýrský slib.“ To že mi nešla ve škole ruština jsem bral jako své osobní selhání a vůbec jsem netušil, že jsem vlastně odbojář.
Při představě snížené známky z chování mi běhal mráz po zádech a ani ve snu by mne nenapadlo, že by se toho dalo někdy i využít. A co se týče té modré knížky? Škoda mluvit...
My jsme taky poslouchali Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky, ale většinou to bylo jen kvůli hudbě. A od mých patnácti let i kvůli Karlu Krylovi, ale určitě to nebylo proto, že jsme chtěli nějak škodit režimu. Bylo v tom prostě kouzlo něčeho zakázaného a proto něčeho tajemného.
Ve druhé polovině osmdesátých let jsem sice začal chápat to, že tady není něco v pořádku, ale... Ale stejně jako mnoho mých vrstevníků jsme si prostě jen tak zanadávali a občas (vlastně skoro pořád) jsme si z něj (z režimu) utahovali. Ale nikdy nás nenapadlo, že jsme vlastně v odboji. A ejhle, někdo to tak bere. Vlastně na tom staví své CV...
Jak jsem již napsal, tak závidím všem těm odbojářům kterým je dnes mezi čtyřiceti a pětačtyřiceti lety. Závidím jim ten jejich (správný) politický pohled na svět, který si (většinou) ujasnili už v mateřské školce. Já jsem to nedokázal. Já totiž v té době chodil sousedovi na jahody a na rybíz. Přeji hezký den.
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Šátek nosí většina. Islamizace pokročila tam, kde už téměř žádný Švéd nežije
Migrace a problém se začleňováním migrantů do společnosti je ve Švédsku důležitým tématem voleb do...
Nikdo mi neřekl, jak o jizvy pečovat, říká zakladatelka organizace Císařovnám
Seriál Před pěti lety čekala Eva Zubec svého prvního syna. Během porodu lékaři vyhodnotili, že bude muset...
V Indii po šesti týdnech skončily parlamentní volby. Očekává se vítězství Módího
V sobotu završila Indie po šesti týdnech proces parlamentních voleb, ve kterých současný premiér...
Izraelští osadníci blokují humanitární pomoc pro Gazu. Mají tipy i od vojáků
Židovští osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu blokují nákladní vozy s humanitární pomocí,...
- Počet článků 685
- Celková karma 13,62
- Průměrná čtenost 1635x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů