Tak už je vydali. Ale že to dalo práce....

Tak už začal nový školní rok, naše ratolesti se navrátily do školních škamen a mnoha lidem skončila i doba dovolených. Vrátili se do pracovního procesu a začali zařezávat... A naši poslanci začali hezky zostra. Přesčasem...

Také já už mám tu sladkou dobu nicnedělání (dovolenou) za sebou a znovu si zvykám na plné pracovní nasazení. Jenže díky práci v nepřetržitém provozu si mohu dovolit i ten luxus, jako pracovat o víkendu a mít volno například ve středu. Jako třeba včera...

Dopoledne jsem se vyhrabal z pelechu a s dobrým pocitem (že nic nemusím) jsem postavil na sporák hrnec s čočkou. Měl jsem v plánu vytvořit z té luštěniny nějakou chutnou krmi, protože jíst se musí i když se nic nemusí... A potom jsem se chopil televizního ovladače.

Jenže ve středu dopoledne toho v televizi zase tak moc není a tak jsem zůstal u zpravodajské stanice ČT 24. Bylo zajímavé ve svém volném čase sledovat přímý přenos toho, jak pracují jiní. Vlastně jak tvrdě pracují jiní.

Přenosy z jednání PS PČR sice nijak nevyhledávám a vlastně se jim v poslední době pro jistotu vyhýbám. Nechápu tu úchylku lidí, kteří se nespokojí s televizním přenosem a sedí přímo na galérii, ale nijak jim to nezazlívám. Oni by zase třeba nepochopili můj zájem o drobné sakrální stavby a taky by mi za to nenadávali. Ale tentokrát jsem se na přenos zadíval a už jsem nepřepínal.

Bylo to přímo úchvatné. Dva nesmiřitelné tábory, které prostě hájí jen tu svou pravdu a i když mají stoprocentní jistotu v tom, že nikoho z opačné strany svými projevy či faktickými poznámkami nepřesvědčí, neustále melou tu svou...

Ono by se to možná dalo pochopit u hlasování o nějakém důležitém zákonu, ale tady šlo o něco úplně jiného. Dámy a pánové se chystali hlasovat o předem jasné věci a po pár minutách mohlo být hotovo. Nikdo po nich nechtěl, aby rozhodovali o vině či nevině vydávaných poslanců a nemuseli se pídit po podrobnostech připravovaného trestního stíhání. Měli jen za úkol umožnit kompetentním lidem zjistit, jak to vlastně bylo a jestli jsou ti dva poslanci opravdu takoví gauneři, nebo jestli jsou stejně nevinní beránci, jako jejich političtí kolegové...

Ale přesto se strhla opravdová bitva. Poslechli jsme si něco o OKD, padlo jméno Davida Ratha, dozvěděli jsme se o neschopnosti policisty, který to bude vyšetřovat a... A bylo toho opravdu hodně, co jsme včera od naších zákonodárců vyslechli. A taky jsme viděli to jejich ohromné pracovní nasazení.

Vždyť kdo jiný by zůstával v práci dobrovolně přesčas, přestože ví, že je to úplně zbytečné? Žádné přesčasové příplatky nedostanou a úkol mohl být splněn o pár hodin dříve. Kdyby hlasovali už dopoledne, tak by to dopadlo úplně stejně, všichni by pořád měli stejné názory na projednávanou kauzu a pohádat se mohli třeba v poslanecké kantýně. Ale to by asi nebylo ono...

Není to jednoduché, podílet se na řízení chodu tak složitého organismu, jakým je Česká republika. Jenže občané to nechápou a tak jim to musí volení zástupci ukázat. A kdy jindy, než v přímém televizním přenosu? A tak jsem (nejen já) konečně viděl, to správné pracovní nasazení. Kdyby takhle makali všichni, tak se naše HDP bude rovnat desetinásobku hrubého produktu Německa. A to by bylo něco...

Včera jsem se utvrdil v tom, že bych nechtěl být poslancem. Ne že by mi byla proti srsti jejich mzda, možnost platit si asistenta, možnost cestování zdarma v prostředcích hromadné dopravy a na tu bezplatnou dopravu brát náhrady, ale asi bych se nedonutil k tomu, zůstat v práci přesčas úplně zbytečně. A ještě přitom ze sebe udělat před celým národem šaška. Šaška s vážnou tváří, který si svou směšnost neuvědomuje a cítí se důležitě. Přeji hezký den.