Co to zase po mě chtějí? Proč mám někomu sdělovat, kde bydlela má matka při mém narození a kolik piv vypil otec těsně po oné události?
Tak jsem při své poslední pouti po hospodách českých vyslechl zajímavý rozhovor... Vlastně to byl monolog jednoho štamgasta na téma sčítání lidu. Onen bodrý pán se přímo rozohnil, neboť ve chvíli kdy on poctivě dodržoval svůj pitný režim, jeho žena očekávala návštěvu poštovní doručovatelky. Doručovatelky, která se pro dnešní den změnila ve sčítací komisařku.
„Proč mám někomu říkat, co mám doma? Proč mám někomu sdělovat svůj věk? Co je komu do toho!“
A měl tak trochu pravdu... Proč bude do nějakého formuláře uvádět něco, co už stejně všichni vědí! Vždyť svá osobní data sděluje svým kamarádům v hospodě denně. Jen si někde přečetl, že boj proti sčítání je „IN“ a i když netuší co znamená „být IN“, chová se tak!
Problém však podle mne nebude v tom, že lidé nechtějí sdělovat ve sčítacích dotaznících údaje o své osobě, ale v tom že musí! Někdo nahoře jim přikázal, že mají vyplnit dotazník a oni se mohou zbláznit!
Vím, že to s tím moc nesouvisí, ale připomíná mi to dobu, kdy jsem těsně po svatbě vysvětloval své tchýni zákonitosti voleb... Dostala do schránky volební lístky zeptala se: „Je to povinné?“ Odpověděl jsem, že není a volební lístky skončily v peci... Kdybych řekl, že to povinné je, tak by bylo o voliče víc! O naštvaného voliče víc...
Lidé nemají rádi když něco musí... nadávají, ale nakonec to udělají! Prostě musí! Závidí svým sousedům, kteří nemusí, ale udělají to... Horší je to však ve chvíli, kdy to musí udělat všichni! To se potom bouří a vykřikují do světa, že nejsou otroci či nevolníci a plivou oheň na všechny strany!
Český statistický úřad potřebuje data. Data jsou totiž pro statistiky tím, čím je koření pro Jirku Babicu. Čím více, tím lépe... Potřebuje data o České republice a díky sčítání lidu dostane takové množství dat, že je bude zpracovávat několik roků. Do encyklopedií se potom dostane počet bytů či domů v České republice, počet internetových přípojek, délka cestování do práce, délka cestování z práce (pozor, tyto údaje se vždy hodně liší), mapa migrace novopečených matek po porodu, počet živě narozených dětí na jednu ženu a počet živě uprchlých žen na jednoho muže...
Sčítání lidu je běžná věc, dělá se už hodně dlouho a určitě není určeno pro nějaké špehování občanů! Je to statistická akce a vyplnění dotazníků nikomu neublíží. Za nějakých pět měsíců si nikdo ani nevzpomene, že nějaká taková akce proběhla. Na rozdíl od minulého sčítání, neboť před deseti lety jsme dostali speciální tužky, které nám to dotazníkové martyrium připomínaly až do svého vypsání...
A tak svůj dotazník vyplním a vůbec mi to nebude vadit. A budu se těšit na zveřejnění výsledků! Kolik bude v republice Slezanů? Kolik bude Katolíků a kolik Reformovaných Druidů? Kolik lidí cestuje do práce hodinu a kolik lidí do práce vůbec necestuje? Kolik bytů nemá splachovací záchod a kolik lidí má tu smůlu, že žije ve společné domácnosti s tchýni? Miluji statistiku!
Jen jedna věc mi tak trochu vadí. Sčítání stálo spoustu peněz a na rozdíl od voleb je povinné... Proč tedy nezjistit i nějakou důležitou věc, jako je například názor Čechů na globální oteplování... Vždyť by to bylo tak jednoduché! Stačilo přidat pár kolonek a poslední volební výsledky se změní na obyčejný nekvalitní výzkum veřejného mínění... Co by jste řekli kolonce: „Do kterých tělesných partií by jste nakopali ministra financí Kalouska?“
Ale já už jsem zase u politiky a to jsem nechtěl. A proto budu končit. Přeji vám pohodlné vyplňování sčítacích dotazníků a věřte mi... Není důvod se rozčilovat! Za pár týdnů na to zapomenete, ale vysoký tlak vám zůstane! Přeji hezký večer....
