Dnešní regionální vydání MF Dnes
v Moravskoslezském kraji informovalo čtenáře o zajímavém pokusu
psychologa Andrewa Urbiše. Nechá se zavřít na deset dnů do
absolutní tmy a ticha.
Píšu o tom proto, že tuto zprávu uvedla jen regionální mutace tohoto celostátního deníku a já si myslím, že si tuto informaci zaslouží i čtenáři z jiných koutů republiky. Celý článek je zde.
Po přečtení tohoto článku jsem začal uvažovat, co by takový pobyt v absolutní tmě a ve skoro absolutním tichu (co si budeme povídat, každý člověk vydává zvuky, ať chtěné či nechtěné), udělal se mnou. A na nic jsem nepřišel. Vždyť já jsem vlastně nikdy v podobné situaci nebyl. Vždy se okolo mne někdo vyskytuje a pokud chci být sám, tak vyrazím někam do lesa. Ale i tady vím, že se brzy vrátím mezi lidi a taky poslouchám zvuky přírody. Ticho v lese rozhodně není. A tma? Tak ta tam při mých toulkách taky není i když vím, že v noci to v lese bude dost nepřehledné.
Pan Urbiš určitě ví co dělá. V Beskydském rehabilitačním centru v Čeladné totiž začali jako první v republice léčit mrazem v dnes už trochu rozšířenějších poláriích a tak chtějí vyzkoušet novou léčbu, léčbu protiatomovým bunkrem. Říká, že tato terapie bude vhodná pro všechny lidi, kteří žijí v trvalém napětí a přetížení či jiných náročných životních podmínkách. Takže pro všechny! Jen to musí na vlastní kůži poznat. To je chvályhodné, kdyby si ten stomatolog co mi v šesti letech trhal zub, na vlastní kůži vyzkoušel jak to bolí, tak jsem dnes mohl být bez fobie ze zubařů.
Ale zpátky k tomu pokusu. Pan Urbiš, kterému důvěrně říkají Šaman, se na deset dní nechá zavřít do protiatomového krytu a zůstane tam jen sám se sebou. Potmě, v tichu, bez přehledu o čase, bez zpráv o politice, bez vědomí o počasí, bez mobilu, bez... to si doplňte sami. Jíst bude speciální tyčinky z brouků a červů, které chystá jedna naše univerzita pro hladovějící třetího světa. A bude mít, a to je hlavní, dost času na své myšlenky. Jelikož je to člověk moudrý a vzdělaný tak to budou myšlenky moudré a časem i vzdělávající. V tom mu držím palce a trochu mu i závidím. Taky bych se někdy rád propadl do tmy a do ticha a byl jen sám se svými myšlenkami a svým svědomím. Ale určitě ne na deset dní!
Jen by mne zajímalo co se stane, když pokus skončí nějakým obrovským úspěchem. Když se opravdu ukáže, že by každému prospěla, tato zatím neobvyklá terapie. Zatáhneme v zasedačce PS PČR žaluzie a zalepíme všem okolo ústa náplastí? To pak budou myšlenky! Třeba příjdou i na to, jak zatemnit republiku a ohlušit lid. Na pár dní, potom budeme všichni uvolnění, spokojení a zmizí i ta blbá nálada. Přeji hezký večer!
