Špinavý komín, který jen hyzdí celé okolí a je nejvyšší čas, aby do jeho spodních pater někdo nacpal pár kilo dynamitu a... A BUM!!! Jenže pro někoho to není jen tak obyčejný komín...
Pro někoho je to symbol. Symbol industriální minulosti Ostravy, který je potřeba zachovat. Ještě stále je to nejmohutnější cihlový komín v republice a já doufám (i když nejspíš marně) že tady zůstane.
Na svém místě stojí už několik desítek let, ale od roku 1998 už neplní svou funkci. Tehdy se z kostkovaného monstra, chrlícího tuny škodlivin (podle povětrnostních podmínek) až někam do Vysokých Tater, stal nekuřák. Od té chvíle jen tak stojí a...
Nekouří, neznečišťuje... Ale myslím si, že nepřekáží. Kdysi byl neoddělitelnou součástí vysokopecního závodu Vítkovických železáren. Toho závodu, ze kterého je dnes tak známé muzeum DOV. Jenže o tom, že do oné Dolní oblasti patří i onen komín se při návštěvě muzea nedozvíte. Že by přeci jen někomu překážel?
Našli se lidé, kteří začali za zachování "Strakáče" bojovat. V Ostravě se podepisují petice, konají se besedy a ti lidé jsou opravdu slyšet. Jsou to většinou mladí lidé, kteří si možná ani nemohou pamatovat dobu, kdy se ze "Strakáče" opravdu kouřilo, ale... Ale snaží se a já jim za to děkuji. Myslím si že i za ty, kteří spolu se mnou pod tím komínem pracovali. Za ty, pro které ten komín znamená symbol kousku jejich života.
A taky chci poděkovat Michalu Šímovi za krásné fotky, bez kterých by tento blog nikdy nevznikl.Snad budeš mít, Michale, ještě dost příležitostí "Strakáče" vyfotit...
Snad se úředník vzpamatuje a nenechá tento industriální skvost zaniknout. Vždyť i pod komínem můžeme postavit plechovou krabici, kde budou novodobí otrokáři využívat levnou pracovní sílu a montovat a montovat... Přeji hezký zbytek dne a usmějte se prosím. Dnes jsem jel tramvají a neusmíval se tam nikdo. To je škoda, nebo ne?
