A je to tady... zítra se naší
fotbaloví reprezentanti v Bratislavě utkají se svými kolegy,
kteří se živí stejně jako oni, mají podobné zaměstnavatele
(Evropské fotbalové kluby jsou většinou dobří zaměstnavatelé),
jen mají poněkud jiné cestovní pasy. Už šestnáct a půl
roku...
V sobotu večer nastoupí hráči obou reprezentačních mužstev na trávník bratislavského Tehelného pole (jak to velí tradice, vlastně móda, v doprovodu fotbalových žáčků) a vyslechnou si obě části naší bývalé federální hymny. Někteří si zazpívají tu svou část, někteří si v duchu zabroukají i tu část soupeře, někteří se budou soustředit (nebo stydět) a nepohnou ústy ani při jedné části a potom začnou kopat do míče... A snad začnou i dávat góly!
Ale to bude až zítra. Co se však děje v naších, ať tištěných či elektronických médiích už pár dnů, nemá obdoby. Přílohy různých deníků se předhánějí v rozborech česko-slovenských vztahů, upozorňují na rozdíly v české a slovenské mentalitě, vyhledávají celebrity žijící v momentálně nepřátelské zemi a zveřejňují fotografie (pokud možno) nacionalistických slovenských fanoušků.
Některé rozbory našich postfederálních vztahů tvrdí, že slovenská radost z vítězství nad Brazílii, Argentinou či San Marinem je v pořádku, ale radost z vítězství nad reprezentací České republiky je nacionalismus a ten se přece ve sjednocené Evropě nenosí. Jednoduše řečeno: Ať se radují jak chtějí, jen ať to není českému fanouškovi (čtenáři českých periodik, posluchači českých rádií, divákovi českých televizí) na truc!
A tak jsme se v posledních dnech dočetli, že jsou Slováci impulzivní, že jsou do všeho hrrr, že si nevidí ani na špičku nosu a podobné bláboly. Taky jsme se dočetli, že mají i nějaké sportovní úspěchy. Třeba kanoista Martikán.. Je to borec, ale má své mínus, jednou totiž vynadal českým kanoistům. A dokonce na olympiádě! Jak si vůbec dovolil vzít jméno nějakého Čecha nadarmo!
Takže zítra to začne, zítra to proběhne a zítra to i skončí. Naše média rozvášnila fanoušky, ukázala kde hledat nepřítele a ukázala svým konzumentům Slováky v tom nejhorším (něktrá v nejlepším) světle. Vždyť jdeme do války! A co více, pozítří se začne bojovat i o největší talent česko-slovenské pop mjúzik! To teprve bude bitva! Vždyť už je na čase, aby Kain konečně domordoval Ábela... Jen je otázkou, kdo je Kain a kdo Ábel.
Někteří novináři přirovnávají rozdělení Československa ke klidnému rozvodu, já to však vidím trochu jinak. My jsme nebyli manželé, ale sourozenci a ti se nerozvádějí. Krev není voda a tak jsme stále sourozenci. A teď mne kamenujte! Přeji hezký den.
