Pravda barvoslepých aneb Kdo nemočí s námi, močí proti nám....

Vždyť svět je tak jednoduchý. Černá je černá, bílá je bílá, dobro je dobro, zlo je zlo, pravda je pravda a lež je lež. Mezi tím je jen široká demarkační linie a jakýkoliv její přechod je špatný....

Víte, jaké slovo se stalo nejnevhodnějším na internetových diskusích pod politickými články? Za jaké slovo je diskutér nejčastěji napadán a je mu (někdy dosti tvrdě) naznačováno, že je totálně mimo? Je to spojka "ale"...

Napsat dnes na některých diskusích či na sociálních sítích to, že s některými názory či kroky určitého politika či politické strany souhlasíte, ale něco se vám nelíbí, se v této době rovná virtuální sebevraždě.

V tu chvíli se dotyčný okamžitě stává příznivcem protistrany a tím pádem de facto nepřítelem. Vždyť co jiného je protistrana, než nepřítel? A co chce nepřítel? Naši zkázu! A proto je třeba proti nepříteli bojovat...

A co je pro některé lidi horší než onen nepřítel? Kolaborant, který schvaluje jakýkoliv (byť sebemenší) nepřítelův krok. A tak se právě to slůvko "ale" stává prokletím. Prokletím pro lidi, kteří nemají černobílý pohled na svět...

Jenže podle mne je tím opravdovým prokletím právě to černobílé vidění všeho okolo. To, když někdo žije jen ve své vlastní dvojkové soustavě a vidí jen jedničky a nuly. Existuje jen Bůh a Ďábel a nic jiného není. A Boha si samozřejmě určí sám...

Takový člověk si prostě tak nějak zbožští ten svůj světonázor a totéž udělá s někým, kdo tu jeho jedinou pravdu hlásá veřejně. A je mu jedno, jaké další názory onen zbožštělý politik hlásá, to je pro něj vedlejší. Jeho guru se stává nedotknutelným a kdokoliv, kdo se o něj jen trochu otře je okamžitě fanoušek nepřítele.

Jenže si tak nějak neuvědomuje, že oponent není nepřítel. Opačný názor na věc není vždy projevem nepřátelství a už vůbec nemusí být jen snahou o poškození protistrany. Názorů na věc může být spousta a je jen na domluvě lidí, jak to nakonec dopadne.

A potřetí jenže... Jenže se najdou lidé, kteří to nepochopí. Oni to prostě vidí jinak a tak když někdo vystoupí proti prezidentovi tak je automaticky kalouskovec, proti Kalouskovi zemanovec, proti Okamurovi sluníčkář, proti EU komunista, proti ČT magor a proti Spartě slávista... A v každém případě je to zlý nepřítel...

Naštěstí je na světě ještě dost lidí, kteří vnímají i jiné barvy, než jen černou a bílou. Vědí, že se národ nedělí jen na sparťany a slávisty, sluníčkáře a xenofoby, zemanovce a kalouskovce a horňáky a dolňáky. Bohužel občas použijí to proklaté "ale" a pak to pořádně schytají. Je však dobře, že jen virtuálně... Přeji hezký víkend.