Tak jedeme, teď to vyjde. 200 levá, 2 váže pravou, 3 horizont, 50 levá, 5 probrzdi, 100 pravá, 4 Pokémón…
Tak takhle nějak by mohly vypadat pokyny navigátora řidiči motorového vozidla, nahánějícího po našich silnicích, dálnicích a jiných obtížně sjízdných pozemních komunikacích Pokémony. A co teprve muselo znít v uších tramvajačky, která našla Pokémona mezi dvěma tramvajovými ostrůvky a ztratila tam část své výplaty?
Tak se nám svět opět trochu zbláznil a rozdělil se na dvě skupiny. Jedna skupina hledá v rozšířené realitě japonské útočné příšerky a druhá se jim směje, nebo je dokonce odsuzuje. A teď musím upozornit, že jsem schválně pominul skupinu třetí, kterou to nechává absolutně v klidu. Píši totiž tak jak píší i naše média, která nás krmí při každém pražském derby tím, že se národ rozdělil na Sparťany a Slávisty. A na nás, fanoušky ostatních týmů tak nějak neberou ohled. Tak i já nebudu brát ohled na tu největší skupinu a zaměřím se na ty dvě.
Já nevím, neoplývám chytrým mobilem a Pokémony nehledám. Stejně jako díky nepřítomnosti GPS navigace ve svém inventáři nehledám v přírodě „kešky“. Ale musím se před internetovým národem přiznat k tomu, že mít ty výkřiky techniky, tak bych to asi i zkusil.
Vlastně bych vyzkoušel ty Pokémony a zřejmě bych tak trochu propadl těm „keškám“. Přijde mi to totiž, jako docela hezká zábava a příjemné vyplnění volného času. Sice to zatím nedělám, ale mám pro to pochopení a snad se mi to i líbí. Nevím, proč píši snad, prostě se mi to líbí.
Jenže se najde hodně lidí, kterým to vadí. Někomu vadí to, že se tím sledují lidé, někomu to, že při tom (podle mnoha dostupných zpráv) umírají nevinní lidé, někomu není po chuti to, že se vůbec někdo baví a někdo v tom vidí jen peněžní zisk, který ale bohužel nejde do jeho kapsy. A tak jim to přijde jako infantilní zábava pro lidi chudé duchem, ke kterým se oni tak nějak nepočítají.
A teď přijdu s jednou kacířskou myšlenkou. Představte si, že s touto hrou nepřišla firma Nintendo, ale česká firma LAHVIČKA, s. r. o. Tato firma hru vyvinula při příležitosti abrahámovin televizního Večerníčku. Princip je naprosto stejný, jen místo Pokémonů lovíme večerníčkovské postavy.
Táta od rodiny se svou chytrou plácačkou uloví hned po ránu u popelnic Boba a jeho ženuška se může na tramvajové zastávce pochlubit Bobkem. Pozor, mluvím o králících z klobouku! Jejich synáček o velké přestávce uloví, za cenu důtky třídní učitelky, na dívčím záchodě vílu Amálku. A dceruška, která už odrostla dívčím střevíčkům, večer na diskotéce klofne maxipsa Fíka. No řekněte sami, neprospěje to rodinným vztahům?
Vždyť nebýt hry „Běž za Večerníčkem“ od firmy LAHVIČKA, s. r. o, tak by se ta rodinka večer neměla o čem bavit. A takhle je konečně důvod k rodinné diskusi. Maminka se vsadí s tatínkem, že zítra uloví řezníka Krkovičku, tatínek řekne, že se pokusí o Makovou panenku a dceruška se svým bratříčkem spojí síly a najdou u Kauflandu Krysáky. To by neměl být problém.
Jak by potom asi vypadaly diskuse na webu? Kolik lidí ze skupiny co hru „Pokemon GO“ odsuzuje, by pělo ódy na českou šikovnost a vynášelo by večerníčkovskou aplikaci až do nebe? Jak by se asi změnil poměr mezi schvalovači a odpůrci? A zmenšila by se ta třetí, opomíjená skupina, které je to vlastně úplně jedno? Já nevím, co myslíte vy? Přeji hezký páteční večer.
