Mosty, které už nikam nevedou (industriální fotoblog)

Mosty se vždycky stavěly proto, aby něco spojily. Dva protilehlé břehy řeky či dva protilehlé svahy hlubokého údolí. Ale občas se stane, že mosty ztratí svůj původní účel a stanou se zbytečnými.

Mám mosty moc rád a v jejich stínu si občas připadám jako v nějakém chrámu. Představuji si, kdo ten most asi projektoval, kdo jej stavěl a čí noha na čerstvě postavený most stanula jako první. Něco se dá zjistit a něco už nezjistíme nikdy.

Ale dnes se chci zaměřit na trochu jiné mosty. Mosty které nespojovaly žádné břehy či protilehlé svahy, ale které spojovaly tovární budovy. V dobách největší slávy v nich po pásových dopravnících putovaly tisíce tun sypkého materiálu denně a pro člověka neznalého znamenaly opravdové bludiště.

Dnes už zůstalo jen u toho bludiště... Veškerá technologie nenávratně zmizela a zůstaly jen skelety, kterými už nikdy neprojde žádný dělník... 

Vím, že tohle nejsou zrovna typické mosty, ale musíte uznat, že jsou zajímavé. Tvoří opravdové bludiště, které je už bohužel nedostupné. Kdysi zde bylo opravdu živo a toto místo dávalo práci stovkám lidí. Dnes jen čeká, až vyjedou bagry a buldozery a dokonají zkázu.

Něco krásného se zbourá a postaví se nějaký velký plechový kvádr. A v něm budeme montovat a montovat.... Je to opravdu smutné. 

Děkuji všem kdo si tento blog prohlédli a moc děkuji Michalu Šímovi za krásné fotky z jeho bezedného archívu. Přeji krásný zbytek dne.