Zatímco ti druzí, to jsou jen štváči a provokatéři, kteří vůbec ničemu nerozumí a umí jen nadávat a urážet své oponenty…
Je to tak co svět světem či vlastně internet internetem stojí a politici, profesionální političtí komentátoři a v neposlední řadě i komentátoři z řad laické veřejnosti, se snaží své protistraně ukázat to, že jen jejich pravda je ta pravá a jakýkoliv jiný názor nemá s pravdou vůbec nic společného.
Jenže ve většině případů nejde ani tak o přesvědčování své protistrany (dokonce se protistraně začíná říkat nepřítel) o správnosti toho či onoho názoru, ale jen o snahu urazit či rovnou zesměšnit protivníka před…
Před kým vlastně? Před nerozhodnutým voličem, který se na to chytne a v příštích volbách vhodí do urny ten správný volební lístek? Pochybuji, protože tenhle způsob předvolební kampaně nemůže vést k tomu očekávanému výsledku a každý trochu rozumně uvažující politik či politolog to musí vědět.
Ale proč to potom dělají? Je to jen honění vlastního ega a utvrzování sebe samého v tom, že jen já vím co je dobré a ostatní si nic jiného, než slova opovržení nezaslouží? Nejsem psycholog, ale vypadá to tak.
Zajímavé však je to, že oni si ty své výpady proti svým oponentům neuvědomují a sami křičí do světa, že oni jsou ty zesměšňované a urážené oběti. A tak čteme na obou stranách barikády (bohužel i to slovo barikáda se už objevuje docela často), že ne my, ale oni jsou ti zlí lidé, kteří jen urážejí a pomlouvají…
Nemyslíte si, že je smutné když se lidé, kterým by mělo jít o stejnou věc k sobě začnou chovat jako hulváti a kdyby to šlo, tak si navzájem vyhlásí i válku? A když už ji nevyhlásí, tak s ní začnou alespoň vyhrožovat?
Vypadá to na to, že určitá část lidí si myslí, že jsou něco více než ostatní a došlo to tak daleko, že se rozhodli otevřeně urážet inteligenci těch ostatních a myslí si, že jim to projde. A proč taky ne, když ti ostatní jsou hloupí a nám nadlidem nesahají ani po kotníky.
Někdo se snaží o to, aby lidé viděli svět pouze černobíle a rozhodovali jen mezi dvěma možnostmi. Černá nebo bílá, nic jiného neexistuje. A podle toho to dnes vypadá. Část národa je rozdělená na dva nesmiřitelné tábory a nedovedou skousnout, byť jen náznak opačného názoru a neexistuje žádný protiargument, o kterém by třeba jen chvíli přemýšleli. Oni jsou ti bílí a černí si nezaslouží ani kousek prostoru pro své argumenty. Jenže za tu bílou (dobrou) stranu se tak nějak považuji všichni.
A co ten zbytek národa? Tomu je z toho občas poněkud zle a není se čemu divit. Politici, novináři a část různých profesionálních či samozvaných politologů z nich dělá blbce a ti prvně jmenovaní by za to ještě chtěli podporu ve volbách. Ve volbách, které by měly rozhodnout o dalším směřování země a místo toho opět rozhodnou jen o tom, kolik bojovníků ta která partaj pošle na svou stranu barikády.
A potom to začne znovu. Boj o to, kdo bude rozhodovat a s kým se o to rozhodování podělí. A taky o to, koho k tomu rozhodování nepustí a kým či čím budou pro příští volební období strašit veřejnost. A co se týká toho chodu státu? Na to zase nezbude čas. Ve válce totiž na nějaké starosti o blaho lidu čas není a naši politici si opravdu myslí, že jsou ve válce. A tam je jasně daný nepřítel a s ním je třeba zatočit… Přeji (pokud možno) hezký den.
