Kniha mého srdce III aneb Nejhorší noční můra každého botanika

Dovedete si představit svět, ve kterém vládnou zástupci flóry a poslední představitelé fauny jen živoří a umírají strachem před kdejakou bliznou? Spisovatel Brian W Aldiss, si takový svět představit dokáže...

Velikán světové sci-fi, britský spisovatel Brian Wilson Aldiss totiž napsal úchvatný román Skleník. Děj románu se odehrává ve velmi vzdálené budoucnosti, v dobách kdy naše životodárná hvězda pomalu končí svou roli dárkyně života na Zemi a pomalu se chystá vystavit sluneční soustavě účet.

Rotace naší planety se již dávno zastavila, Měsíc už taky neobíhá po své dráze a nehybně visí nad stále rozpálenou zemskou polokoulí. Ta druhá polokoule naší matičky Země je už miliony let zastřená tmou a smrtelným chladem....

Svět samozřejmě už dávno nevypadá tak, jako jej známe dnes a dokonce se mu ani nepodobá! Drtivá většina živočišných druhů už dávno vyhynula a ti přeživší šťastlivci, se za těch několik miliard let dosti změnili. Savci (vlastně lidé) se zmenšili a hmyz (v knize zastoupen vosami a termity) se naopak zvětšil. Proporce lidí a vos se srovnaly a tak si dovedete představit posezení pod právě dozrávající hrušní...

Ale pod tou hrušní by určitě obří vosy nebyly tou největší hrozbou, daleko větší riziko by bylo v tom, že vás spolkne samotná hrušeň! Nebo, že dostanete bolestivé žihadlo od krásně voňavé máslovky... Rostliny totiž, na rozdíl od živočichů, nepodlehly hromadnému vymírání a vyvíjely se dále. Nevím která rostlina jako první přečetla spisy pana Darwina a poradila ostatním jak pokračovat v evoluci, ale vzaly to opravdu hopem.

Všechny krásné růže, léčivé kostivaly, žahavé kopřivy, drahé orchideje či jedovaté muchomůrky se začaly chovat jako jimi vytlačení sloni, gazely, vrabci či politici. Věčný boj o stále vzácnější živiny, udělal i z neškodné sněženky predátora, se kterým by si nezadal ani Tyranosaurus rex! Role se obrátily, dnes si utrhneme sněženku my a příště si utrhne ona nás!

Kniha je vlastně příběhem Greena, dítěte-muže (muži byli velmi vzácní, škoda že to má žena ještě nečetla) který byl vyhozen z tlupy a tím byl vlastně odsouzen k smrti. On však navázal kontakt z parazitickou houbou (ona ten kontakt vlastně navázala ta houba) a díky její neuvěřitelné inteligenci přežil. Část příběhu se odehrává i na Měsíci, kam se rostliny také dostaly a dokonce jej i kolonizovaly a také v zemi za terminátorem, v zemi věčné tmy, věčného chladu a nekonečné samoty...

Nebudu se tady rozepisovat o samotném příběhu, protože doufám že si po přečtení tohoto článku Aldissův Skleník přečtete a tak by nebylo dobré znát předem děj. Ale jedno musím napsat, Aldiss ve svém Skleníku popsal svět tak děsivý a krutý, že autoři mnoha hororů museli zblednout závistí! Pokud se rozhodnete Skleník přečíst, tak vám přeji příjemný zážitek a vám ostatním přeji hezký den.